Skip to the content

Lidská paměť není video nahrávka

Lidé se mnohdy domnívají, že jejich vzpomínky jsou přesně obrazem toho, co se skutečně stalo, co zažili. Když vzpomínáme, některé věci a okamžiky se nám vybaví zcela jasně a jiné jsou jakoby zamlžené. Není důvod nevěřit, že vzpomínky, které máme nejsou správné nebo realistické.

Ovšem všechny vzpomínky nemusí být přesným zrcadlením toho, co se skutečně stalo. Pokud si vyslechnete vzpomínky několika osob na stejnou událost, které byly všichni přítomni, jejich výklad a popis děje i dojmů bude rozdílný.

Vzpomínky a paměť nefungují jako nezávislá video či audio nahrávka. Jsou stejně výjimečné a individuální jako my všichni. Naše paměť je dalším projevem naší osobnosti. Stejná událost zanechá zcela jiný dojem, pro někoho je přátelskou debatou a pro jiného prudkou hádkou. Naše paměť není stroj a nefunguje na jednotném principu. Jako všechny projevy lidské psychiky i paměť je ovlivněna našimi emocemi a vlastnostmi. Kdyby byla paměť dokonalá, všichni bychom nahlíželi na vzpomínky ze stejného úhlu, nezapomínali bychom na narozeniny a výročí, pamatovali bychom si, kam jsme si odložili klíče a mobilní telefon. Nemuseli bychom si zaznamenávat věci do diáře a lepit vzkazy a upomínky na lednici. Jenže paměť je labyrintem, který nás neustále napíná a překvapuje.

Velké množství psychoterapeutů a poměrná část veřejnosti se stále ztotožňuje s učením Sigmunda Freuda, že vzpomínky jsou uchovávány v nezměněné podobě v podvědomí a jejich vybavení je možné s trochou pomoci od terapeuta, hypnotizéra nebo prostě jen záblesku připomínajícím situaci, místo, chuťový nebo čichový vjem. Vzpomínky nejsou uložené soubory, nahrávky v našem podvědomí.

Lidé jsou schopni si dobře vybavit emočně silně nabité okamžiky, vzpomínky spojené s velkým citovým rozrušením. Vybavují si je ve formě záblesků, náhledů jakoby fotografie, které se vynoří a vyvolají pocit, které jsme při jejich pořízení měli. Ostatní vzpomínky časem blednou, mění se, jsou ovlivněny a zabarveny pocity a přístupy, které máme v průběhu našeho života. Věc, která se nám zdála vtipná a důležitá v době našeho dětství se nyní vybaví nejasně jako směs pocitů nostalgie, smutku nebo štěstí. Životně důležité okamžiky, hádky, usmíření, setkání se časem vybarví podle dalších událostí navázaných na tento okamžik. První setkání s naším ex-partnerem bylo pravděpodobně krásné a romantické, když o něm ovšem přemýšlíme a vzpomínáme nyní po těžkém rozchodu, je zastřené řadou negativních emocí a původní vzpomínka byla překreslena. Stejnou věc nevnímáme jako romantickou, ale jako naivní, dětinskou a jednoduchou. Najednou jsme si jisti, že jsme od první chvíle měli vědět, co je to za člověka. Nebo jsme mohli tušit, že tato pracovní pozice není nic pro nás. Po několika letech bez změny pracovní náplně, platu a bez vidiny brzkého kariérního růstu se nám kdysi vysněná práce zdá jako nutné zlo. Přitom po skončení telefonu o výsledku výběrového řízení jsme byly štěstím bez sebe a byl to pro nás zlomový okamžik. Nyní je to jen jeden z dalších přešlapů v našem životě. Říkáme si, co kdyby…

Takto funguje lidská paměť a vzpomínky. I zlomové okamžiky lidských dějin a vnímání jejich následků se mění. Skupina odborníku provedla výzkum na studentech americké univerzity v souvislosti se světově důležitými okamžiky jako je například výbuch raketoplánu Challenger, útoky 11. září 2001, smrt princezny Diany, atd. Zjistili, že studenti vypověděli několik hodin po události podrobné a citově zainteresované popisy, ovšem po 2 letech od události vypověděli o stejném dni a vzpomínkách naprosto rozlišné dojmy a detaily zcela vymizely. Jejich náhled na situaci se změnil, přestal být důležitý a přestal být naplněn emocemi. Zkreslil se do podoby dalšího nedůležitého dne, jeho místo zaujali nové a další změny a události v jejich životě. Začali zapomínat a jejich paměť změnila obraz, který si v souvislosti s událostí vybavují.

 Na základě tohoto zjištění je nyní velmi sporní, zda je možné využívat očitých svědků a výpovědí v případech starších než několik měsíců. Protože i v ohledu vzpomínek na trestné činy a vinu či nevinu obžalovaného se mohou jejich vzpomínky měnit, zkreslit. Mohou omylem identifikovat jiného podezřelého, mohou zapomenout na detaily, nebo si prostě učiní svůj názor a podvědomě tak vnímají obžalovaného za zločince nebo naopak. Jejich svědectví je tedy nepoužitelné. Soudní systém se s tímto jevem zatím potýká, ale závěry výzkumu nebere příliš na vědomí.

Zážitková výuka musí přinést uvědomění

Studium probíhá tak, aby každý posluchač měl pod kontrolou, že to, co se naučí, mu bude opravdu prospěšné v profesním i osobním životě

Seznamte se s University of Applied Management

Potřebujete zefektivnit Vaši společnost?

Institute of Applied Psychology je profesionální psychologická společnost, která se specializuje na výzkum, vývoj a prodej psychodiagnostických metod pro oblast psychologie práce, organizace a řízení.

Chcete se dozvědět, jak získat lepší práci?

Ne, tohle nebude jen o teoretických informacích. Z tohoto workshopu odejdete s tím, že opravdu budete vědět, co udělat proto, abyste byli v práci s úsměvem na tváři a nezařadili jste se mezi lidi, kteří chodí z práce se zamračeným pohledem.