Skip to the content

Manažerské rozhodování: když ani hod mincí nepomáhá

O teoriích manažerského rozhodování se již napsalo tisíce stran. Všeobecně lze říci, že rozhodování v běžném i profesním životě není vůbec jednoduché. Neusnadňují to ani situace, kdy máme na výběr z více než dvou možných variant řešení. Hod mincí v takovém případě ztrácí svoji efektivitu a na řadu přicházejí další postupy, metody či podpůrné programy. Nyní se již orientujeme spíše na manažerské rozhodování, při kterém může mnohdy pomoci matematický aparát. Se vším je však nutné zacházet opatrně.

 

Rozhodování je obecně definováno jako proces výběru z alespoň dvou variant, přičemž výsledkem celého procesu by měl být výběr právě jedné varianty. Mnozí z vás jistě dají za pravdu i výběru tzv. „zlaté střední cesty“- kompromisní varianty. Pokud manažer nebyl schopen jednoznačně vybrat jednu variantu, pak nejspíše došlo k chybě v rozhodovacím procesu.

Mnohdy jsou manažeři vedeni „virtuální rukou“, která je vede k tomu jedinému správnému řešení. Nazývejme to intuitivními postupy v rozhodování. Není zřejmě vhodné tento způsob rozhodování využít v investičním řízení, kdy inovace a vývoj mohou firmu stát desítky milionů korun.

V knize Selský rozum se můžete sami přesvědčit o tom, že intuici je v řízení podniku možné využít. Více informací o knize zde.

 

Jednotlivé kroky rozhodovacího procesu

Celý proces rozhodování je možné rozdělit do 8 základních kroků (Jiří Fotr – Manažerské rozhodování):

Identifikace problému – na začátku celého procesu (vlastně ještě před ním) si musí manažer uvědomit, že před ním stojí problém, který nejde rozhodnout bez podrobné analýzy. V úvodní fázi procesu tak dojde k rozčlenění problému na jednotlivé dílčí podproblémy. Tento krok se obvykle neděje za účelem rozhodnutí, ale spíše pro analýzu neuspokojivého stavu.

Analýza a formulace problému – přesná formulace toho, o čem je nutné rozhodnout, je klíčová. Přesná formulace by měla dát odpověď na otázky co, kde, kdy, kdo a v jakém rozsahu má řešit, případně rozhodnout.

Stanovení kritérií hodnocení – ožehavá část procesu, neboť stanovit ideální kritéria, která reflektují přání a očekávání, není vůbec snadné. Minimální rozsah kritérií by měl být takový, aby v něm byla skutečně jen ta, která mají na výsledné rozhodnutí minimálně trochu relevantní vliv.

Tvorba variant – v tomto kroku by mělo být nalezeno co možná nejvíce možných variant řešení. Tady nejde o vyloučení těch variant, jež manažer považuje vnitřně za nereálné. Každou variantu je pak nutné porovnat s kritérii hodnocení, které byly stanoveny.

Určení důsledků variant – tento krok může být součástí předcházejícího. Jde o stanovení budoucích důsledků těch variant, které byly definovány s ohledem na stanovená kritéria.

Hodnocení a výběr varianty – pokud bylo vybráno velké množství variant, může dojít k jejich redukci. Pomyslným vítězem však může být jen jedna jediná varianta.

Realizace zvoleného - jde o vyústění celého procesu. Tento krok vyžaduje odvahu a zodpovědnost. Prozatím se na procesu analýzy podílelo několik pracovníků ve firmě, případně i externisti. Někdo ovšem musí vybrat tu nejvhodnější variantu a řídit její realizaci.

Kontrola dosažených výsledků – vždy by mělo dojít k následné kontrole a zhodnocení celého procesu.

Zážitková výuka musí přinést uvědomění

Studium probíhá tak, aby každý posluchač měl pod kontrolou, že to, co se naučí, mu bude opravdu prospěšné v profesním i osobním životě

Seznamte se s University of Applied Management

Potřebujete zefektivnit Vaši společnost?

Institute of Applied Psychology je profesionální psychologická společnost, která se specializuje na výzkum, vývoj a prodej psychodiagnostických metod pro oblast psychologie práce, organizace a řízení.

Chcete se dozvědět, jak získat lepší práci?

Ne, tohle nebude jen o teoretických informacích. Z tohoto workshopu odejdete s tím, že opravdu budete vědět, co udělat proto, abyste byli v práci s úsměvem na tváři a nezařadili jste se mezi lidi, kteří chodí z práce se zamračeným pohledem.