Skip to the content

Paměť – Proč někdy zapomínáme?

Paměť je nejcennější součást našeho každodenního života. Denně si musíme zapamatovat množství informací v pracovních úkonech, v osobním životě, ve škole, v našem osobním rozvoji. Diáře a post-it lístečky na nástěnce, vzkazy na lednici a aplikace v chytrých telefonem nám pomáhají s narůstajícím množstvím informací, které si musíme v dnešním dynamickém světě zapamatovat pro hladký průběh života.

I přes to jsou na naši paměť kladeny velké nároky a množství návyků, které si vytváříme jí příliš nepomáhá. S pamětí se dá pracovat a rozvíjet ji. Je jako imaginární sval, které můžeme protahovat a posilovat pomocí pravidelných cvičení. Abychom toho docílili, je třeba se zaměřit na to, jak paměť vlastně funguje.

Co je to paměť a jak to všechno funguje?

Z odborného hlediska je paměť schopnost naší nervové soustavy zaznamenat, uchovat a posléze použít informace, znalosti, schopnosti a zkušenosti, jež získáváme během života.

Ke správnému využití paměti na maximum je třeba pochopit její funkci. Paměť je komplexní proces složený ze tří základních fází.

  • Vštěpení – zaznamenání, uložení informace, zkušenosti do paměti formou vjemů získaných našimi smysly (vizuální, sluchové, jazykové, chuťové, hmatové, pohybové...)
  • Podtržení – uchování v paměti, zde je hlavním faktorem především naše odhodlání a motivace zapamatovat si danou věc, jedná se o volní záležitost, kdy si na základě nějakého sebeuvědomění informaci chceme uchovat, snáze to jde s citovými vjemy, situace, které jsou emocionálně zabarvené se zaznamenávají a uchovávají mnohem snáze a ve vyšší intenzitě emocí dokonce mnohdy automaticky (navzdory negativnímu vlivu zkušenosti)
  • Vybavení si – konečný výsledek celého procesu k dovršení úspěchu je být si také schopni zapamatovanou informaci vybavit, vzpomenout si na ni a použít ji, v této fázi existují dvě možnosti – spontánní vybavení si (vše, co víme si vybavíme – doslovně, bez pomoci zrekonstruujeme celou vzpomínku) nebo tzv. znovupoznání (kdy dochází na základě nějaké nápovědy, nebo předložené části informace k obnovení zbytku znalosti – věci jsou nám povědomé, víme, že už jsme je někdy viděli, vybavíme si například jen část vět nebo odpovědí)

Paměť má ovšem také několik podob, v závislosti na tom, jak pracuje a jaké vzpomínky nám poskytne.

Paměť ultrakrátká – uchovává smyslové vjemy; data, která si vybavíme v řádu několika vteřin (zvuky, obrazy…)

Paměť krátkodobá – do této paměti je již zapojena vědomá mentální činnost, klasickým prokázaným intervalem, ve kterém je člověk schopen si z krátkodobé paměti vybavit informace je 30 vteřin, dle Millerova pravidla je statisticky krátkodobá paměť schopna zapamatovat si a vybavit sedm položek (jmen, čísel, slov, vět…) v řadě, má tedy omezenou kapacitu

Paměť dlouhodobá – má nedohledatelnou kapacitu, u zdravého člověk může teoreticky uchovat získané informace po celý jeho život, pracuje ve dvou módech

  1. Explicitní - uchovává informace o místech, ději, událostech, časové orientaci, prostorové a citové aspekty, fakta o věcech kolem nás, světě, poučky, obecné znalosti fungování věcí – informace získané jazykovou formou
  2. Implicitní - především dovednosti a schopnosti, zkušenosti praktického a pohybového rázu, pravidla a šikovnost (jízda na kolem, chůze, sport…) – vše, co je těžko vyjádřitelné jazykem, ale spíše činem

A proč tedy zapomínáme?

Nejlepší pro udržení informací a jejich rychlé vybavení je samozřejmě, když se je podaří zaznamenat do dlouhodobé paměti. Abychom měli jistotu, že si je pamatujeme, je třeba si věci občas vyzkoušet připomenout, vybavit si je nebo navázat na nějakou další informaci, mnemotechnickou pomůcku. Například složitější informaci a větší množství dat si spojit s nějakou zkratkou, předmětem, osobou, místem nebo smyslovým prožitkem (chuť, vůně…), které jsou nejlépe zapamatovatelné. Smyslové prožitky nám také nejsnáze pomohou si danou informaci vybavit. Informace se do naší paměti zapisuje pomocí nervové soustavy. Zjednodušeně se jedná o proces založená na fyziologické funkci těla. Spoje synapse propojují nervové buňky neurony a ty vytvářejí síť vzpomínek. Z této sítě pak lovíme naše vzpomínky a zážitky. Snažíme se vzpomenout a v naší nervové soustavě se při tom vědou vzruchy do těchto neuronů a hledají právě tu danou vzpomínku doslova umístěnou na nervové buňce. Občas tedy trvá, než si tu správnou vybavíme a někdy si k ní vybavíme i spoustu dalších věcí, které jsou shodou okolností s ní nějak propojené.

Zapomínáme v okamžiku, kdy vyhasínají nervová spojení mezi některými buňkami. Pokud spojení vyhasne, vzpomínka na této nervové buňce nás unikne. Již si na ni nevzpomeneme. Stane se tak, pokud si vzpomínku dlouhou dobu nevybavíme, pokud zasáhne nějaká fyziologická akce – úraz, nemoc…poruchy paměti, nedostatek spánku nebo špatný proces učení to vše vede ke špatné funkci paměti a ztěžuje proces učení a zapamatování si dat.

Z výzkumu psychologa Ebbingause je patrné, že nejvíce zapomeneme hned několik hodit po naučení se dané informace. Posléze již tak akutně nezapomínáme, je tedy vhodné si informace zopakovat po několika hodinách a ujistit se, že jsem si je do paměti skutečně dobře zapsali. Ne nadarmo se říká, že „opakování je matkou moudrosti“.

 

 

 

Zážitková výuka musí přinést uvědomění

Studium probíhá tak, aby každý posluchač měl pod kontrolou, že to, co se naučí, mu bude opravdu prospěšné v profesním i osobním životě

Seznamte se s University of Applied Management

Potřebujete zefektivnit Vaši společnost?

Institute of Applied Psychology je profesionální psychologická společnost, která se specializuje na výzkum, vývoj a prodej psychodiagnostických metod pro oblast psychologie práce, organizace a řízení.

Chcete se dozvědět, jak získat lepší práci?

Ne, tohle nebude jen o teoretických informacích. Z tohoto workshopu odejdete s tím, že opravdu budete vědět, co udělat proto, abyste byli v práci s úsměvem na tváři a nezařadili jste se mezi lidi, kteří chodí z práce se zamračeným pohledem.