Dalším specifickým kulturním okruhem v managementu je severoamerický kontinent. Ačkoli je  v současnosti americký managerský styl jednání stále více přebírán do Evropy a globálně propojuje obchodní svět, mnoho o jeho počátcích zůstává veřejnosti nevysvětleno. Může být zajímavé odhalit, co za jeho úspěchem stojí.

Americký management má od svých počátků dodnes velkou autoritu nejen doma, ale i ve světě. Jeho význam vzrostl především po druhé světové válce. Vliv amerického managementu vyplývá z toho, že téměř půlku století (cca od 10-tých do 60-tých let) vytvářely a dodávaly Spojené státy americké více než 50% světové produkce. Druhá světová válka jejich výsadní ekonomické postavení jen utvrdila. Teorie i praxe amerického managementu prošla od dob svého vzniku značným historickým vývojem. Nejnovější trendy se však pořád vrací k poznatkům tzv. klasické a neoklasické školy managementu.

Americký průmysl v podstatě pokračuje na těch základech, které vznikly v poválečném období. Jeho silnou stránkou je využití počítačů a informačních technologií, kterých se zde využívá více než kdekoliv jinde. Moderní americká průmyslová výroba uplatňuje různé metody, například Totální Řízení Kvality (TQM), Just In Time, Totální Řízení Údržby (TIM), participativní řízení apod.

Jistá pozice USA na světovém trhu v poválečném období je nenutila k inovacím a tvůrčímu úsilí a umožňovala jim pohodlně sklízet velké zisky. Poté se, však vzpamatoval evropský a japons

 

ký management. A protože i americký management má své chyby a nedostatky, postupně částečně ztratil absolutní vedoucí postavení na poli managementu. Až poslední dobou opět díky využití technologií a metod typu JIT nebo TQM získává americký management zpět některé své pozice.

USA po 2. světové válce

Po druhé světové válce převzalo Japonsko poznatky amerického managementu bez výjimek. Přesto v sedmdesátých letech začali odborníci z Evropy a USA projevovat zájem o „japonské lekce“ ve snaze je využít na západě. Japonsko šlo totiž progresivně kupředu a v dnešním světě silné konkurence, znamená každé zaváhání peníze.Proto je potřeba sledovat vývojové trendy managementu a uplatňovat nejnovější manažerské zkušenosti.

S růstem investicí zahraničních firem v USA vzrůstá potřeba věnovat větší pozornost také integraci zahraničních manažerů a pracovníků do americké společnosti. Například Japonci totiž často považují otevřené jednání se svými kolegy a s nadřízenými za obtížné. Lidé z arabských zemí zase považují americké metody a přístup za příliš neosobní. Ve snaze omezit pravděpodobnost kulturního šoku, je možné použít celou řadu inovativních přístupů. Patří mezi ně speciální programy týkající se společenského života v USA, instrukce psané v angličtině, knihy a filmy. Novým příchozím do USA jsou dokonce poskytovány i kurzy daňového poradenství. Nekteré společnosti zakládají tzv. přátelské systémy, které jsou velmi užitečné pro vytváření dobrého pocitu cizinců v novém prostředí.

V minulosti se školení a rozvoj pracovníků zaměřovali především na americké manažery, kteří se připravovali na svoje působení v zámoří. V současnosti se však situace obrací a pozornost se zaměřuje na nově příchozí do USA.

KOMENTOVAT

Prosím vložte poznámku
Prosím, zadejte své jméno a příjmení