Jak být skutečný lídr aneb Jak vést lidi a mít respekt

0
170

Když jsem se v roce 2001 chystal převzít post ředitele oddělení primární lékařské péče na Chicagské univerzitě, vyjádřil jsem své předchůdkyni výhrady k tomu, že bych zrovna já měl mít na starosti chod kliniky. Již jen proto, že to zahrnovalo být nadřízeným několika lékařům, kteří byli nejen starší než já, ale kteří mi o deset let dříve byli učiteli. To, co mi odpověděla, mi dalo jasnější představu o mé funkci ředitele v průběhu příštích sedmi let, než mi mohla dát jakákoli jiná rada, již jsem kdy dostal: “To, co lidé opravdu chtějí,” řekla mi, “je skutečné vedení”.

Všichni chceme, aby naši lékaři byli ti “nejlepší”; chceme, aby chůvy dokázali přesvědčit naše děti, že jsou s nimi v bezpečí; chceme, aby nám naši přátelé poskytovali moudré rady a podporu, kterou nám dávají pocit, že to dokážeme (ať to “to” je cokoli); chceme po číšnících a servírkách, aby nám dali skvělé doporučení, jaký pokrm si z jídelního lístku vybrat. Stručně řečeno, všichni chceme, aby se to v našich životech hemžilo dobrými lídry. Nemyslíme tím ale lidmi, kteří nám říkají, co máme dělat, ale lidmi, jimž na srdci leží naše dobro a chtějí nás odborně vést – dokonce i ve chvílích, kdy my sami to odmítáme.

Což znamená, že my všichni oplýváme schopností poskytovat nějakým způsobem vedení: jako profesionálové ve svém oboru, jako rodiče, jako manželé, jako přátelé. Abychom nalezli ten důvod proč to dělat, potřebujeme si jen uvědomit, že poskytováním vedení vytváříme hodnoty. A vytváření hodnot tvoří štěstí. Jen málo věcí dokáže přinést tolik uspokojení jako dobře odvedená práce.

Více informací »

Všichni lidé ve formálních vedoucích pozicích, včetně mé osoby, se občas rozhlédnou kolem sebe s otázkou, proč je někdo nechá nést zodpovědnost za to všechno. A přesto to, co jsem se naučil z pozice lídra, je nejen to, že naprosto kdokoli může vést, ale hlavně, že atributy, které dělají velkého lídra ve formálním, podnikovém prostředí, dělají velkou vůdčí osobnost i v soukromém životě.

Čím by tedy měl velký lídr dle mé zkušenosti oplývat:

Být sebejistý. Máte jednu větu, ta samá slova, přesto způsob, kterým je přednesete, o vás hodně svědčí a prozrazuje se, zda lídrem jste či nikoli. Je totiž propastný rozdíl mezi větami “Já nevím”, řekneme-li to nervózně a nejistě, a “Já nevím”, vyřčené sebevědomě. V prvním případě se zračí neschopnost dotazovaného, v tom druhém je jasná jistota kompetentní osoby spolu s faktem, že je naprosto přijatelné neznat odpověď na konkrétní otázku, na niž jste byli dotázáni. Nevědět ještě neznamená, že jste špatný lídr.

Být laskavý, ale pevný. Být lídrem znamená stanovit si jasné hranice, ale hranice mohou být stanoveny se vztekem a povýšeností nebo také jemně a soucitně. Určete si je s jemností a soucitem a lidé nebudou respektovat hranice, které jste vytyčily, ale vás celkově.

Být odborník. Ať děláte cokoli, musíte vědět, co děláte a o čem mluvíte. Nikdy se nepokoušejte předstírat, že víte, když tomu tak není. Pokud nevíte, co byste měli vědět, zjistěte si to.

Být rozhodný. Skutečný lídr naslouchá rozmanitosti názorů, pokládá zkoumavé otázky, rokuje, zpochybňuje pozice – ale jakmile se čas diskusí a debat nachýlí ke svému konci, je to on, kdo učiní rozhodnutí a posune se dál.

Mít otevřenou mysl vůči lidem, kteří s vámi budou nesouhlasit. Jestli jste si vhodně nastavili hranice a vaše postavení je silné, někteří lidé s vámi mohou nejen nesouhlasit, ale přímo k vám chovat antipatie. Uvědomte si, že je to mnohem více o nich nežli o vás. Neberte si to osobně.

Naučte se rozpoznat, kdy je vhodné pracovat na konsensu a kdy je lépe učinit rázné rozhodnutí. Někdy každý (nebo téměř každý) potřebuje vědět, zda panuje shoda dříve, než budou učiněny konkrétní kroky. Jindy čekaní jen věstí riziko selhání. Naučte se rozpoznat, kdy dát přednost kompromisu před rázným velením a kdy je tomu naopak.

Mít vizi. Vizi, která nadchne vaše následovatele, která je bude inspirovat takovým způsobem, že udělají nebo budou chtít udělat to, co vždy chtěli, ale nikdy nevěřili nebo nevěděli, že vůbec mohou.

Starat se o lidi, které vedete. Skutečný a nepředstíraný zájem je vždy citlivě vnímán a oceňován – a také je mnohem více motivující, než jak by kdy mohlo být kterékoliv represivní opatření.

Vést a radit lidem. Velcí lídři mají vždy kolem sebe lidi, kteří se od nich chtějí učit. Ať si to uvědomujete či nikoli, vždy je poblíž vás někdo, kdo vás sleduje a přemýšlí o vašich krocích. Pokud si nejste jistí, jaké rozhodnutí učinit, popřemýšlejte o tom, co by každá z možností mohla naučit lidi kolem vás. Vyberte pak tu, která představuje největší ctnost.

Předem si plně vizualizujte důsledky každého ze svých rozhodnutí. Plány často selhávají, protože se s předstihem nepočítá s nepředvídanými okolnostmi. Představujte si předpokládané výsledky svých rozhodnutí do sebemenších detailů. Čím konkrétněji to můžete udělat, tím více se zvyšuje pravděpodobnost, že budete schopni předvídat výsledky, které jiní nemohou.

NECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář
Prosím, vložte Vaše jméno