5 doporučení, jak reagovat, když se vám dítě svěří se šikanou

129

Prevence šikany zejména na školách je velmi důležitá, stejně jako ochota problém řešit, pokud už nastane. Z výzkumů vyplývá, že pokud má dítě takovýto problém, rodič je ochoten to s dítětem řešit, je ale nutné si uvědomit, že je zde třeba volit správný postup.

Téma je to složité a citlivé a děti se o tom baví nerady, zvlášť pokud je rodič až příliš dotěrný a až moc na dítě tlačí. Docílí tak pak jen toho, že se dítě bude snažit hovor převést na jiné téma, situaci bude zlehčovat, vymlouvat se, nebo nastane naprosté ticho, či dokonce popření, že daný problém vůbec existuje.

Proč má tolik dětí averzi o šikaně mluvit? Často byly uváděny odpovědi:

„Pokud to rodičům řeknu, budou vyšilovat, všem to poví a všichni tak budou vědět, co se mi děje.“

nebo

“Když to řeknu rodičům, budou spěchat do školy rovnou za ředitelem, čímž všechno jenom zhorší.“

Co mohou rodiče, pečovatelé, pedagogové a dalších důvěryhodní dospělí udělat, aby děti ujistili, že se jim mohou bez problému svěřit? Co můžete udělat, aby se dítě cítilo podporováno, namísto toho aby bylo v rozpacích, nebo aby se cítilo trapně, když jen opravdu potřebují vaši pomoc?

Když byly děti školního věku dotázány, jak by chtěly, aby jejich rodiče reagovali, když jim budou říkat o šikaně, reakce jsou opět téměř shodné. Nejčastěji děti odpovídaly: „Přál/a bych si jen, aby poslouchali.“ To je často následováno: „Přál/a bych si, aby mi poradili, ale zkusím to zvládnout první sám/sama.“

Na základě tohoto je zde 5 doporučení pro rodiče a odborníky, jak dobře naslouchat a reagovat, když mladý člověk ohlásí incident šikany:

  1. Zachovejte klid

Za prvé a především, když se mladý člověk odhodlá vám o problému šikany říct, zůstaňte v klidu. Nevyšilujte. To, co bude popisovat, může vyznít hrozně, ale vaší úlohou je dobře naslouchat a reagovat, jako kdyby byla situace zcela zvládnutelná. Je důležité být zajedno, abyste společně našli řešení.

  1. Vyjádřete sympatie

Dále je užitečné vyjádřit sympatie k dítěti. Něco tak jednoduchého jako: „Mrzí mě, že se ti to děje“, ujistí dítě v tom, že co se mu děje opravdu není normální a že i vy se kvůli tomu cítíte špatně.

  1. Poděkujte

Za třetí, poděkujte dítěti za to, že našlo odvahu vám o tom říct. Uznáním odvahy potřebné k překonání strachu, rozpaků a pochybností o sobě, je důležitým potvrzením. A co víc, jen když dítě o situaci promluví, má dospělý možnost s tím něco udělat. To je také něco, za co bychom měli vyjádřit vděčnost. Může to znít naprosto jednoduše jako: „Vím, že jsi musel/a sebrat hodně odvahy, abys mi o tom řekl/a. Děkuji, že mi věříš při řešení něčeho tak těžkého.“

  1. Dodejte dítěti odvahy k řešení problému

Posledním důležitým prvkem, když se dítě svěřilo se šikanou, je iniciovat proces řešení problémů. Přestože je důležité dát dítěti najevo, že by to určitě zvládlo a má nad tím svou kontrolu, je vhodné ho povzbudit a vyjádřit podporu jako: „Nemusíš na to být sám/sama. Zkusme to vyřešit společně“, ale nechte dítě, ať první samo navrhne řešení.

  1. Sledujte další vývoj

A konečně, situace po takové konverzaci s dítětem může být kritická. Šikana je rozsáhlý problém a vyžaduje stejně rozsáhlé řešení. Jeden rozhovor tak k úplnému vyřešení určitě nestačí. Dospělí by se měli ujistit, že se dítě po takovém rozhovoru cítí dobře, měl by mu poskytovat trvalou podporu, mluvit o tom, jak se situace vyvíjí, promyslet a vylepšit nápady na řešení, které nebyly užitečné a obecně nadále stvrzovat pouto důvěry a pomoci, které bylo vytvořeno.