Pamatujete na dětství? Na ty okamžiky, kdy jste si dokázali hrát s jednou nebo dvěma věcmi a s ostatními dětmi se honit po vesnici nebo ulici města a za každým rohem čekalo dobrodružství. Protože v našich představách se odehrávaly příběhy o pirátech, princeznách, tajných agentech a podivuhodných fantastických stvoření. To vše díky naší vrozené schopnosti představivosti a fantazie. Jen s postupujícími léty jsme na ně trochu zapomněli.

Fantazie klíč k radosti

Fantazie pochází z řeckého slova fantasma = obraz, přelud. Proto se také do češtiny často převádí jako obrazotvornost. Fantazie je proces, kterým se vytvářejí fantazijní představy, obrazy. Tyto obrazy nejsou jen vzpomínkami, ale jsou to představy obohacené vždy něčím novým, kreativními náměty a proměnami.

Fantazie má dvě psychologické funkce:

  1. primární – snaha odpoutat se od objektivní reality, podoba úniku od těžké situace
  2. sekundární – vytvořit si svůj vlastní (alternativní) model světa, hledání nových řešení a možností

Na základě několika teorií je fantazie prý nezbytná také pro možností rozhodování v okamžicích, kdy nám proletí hlavou několik imaginárních scénářů, jak by mohla určitá rozhodnutí ovlivnit další vývoj. Možnosti, které si představíme v nás při procesu fantazie vyvolávají také různé pocity a emoce a na jejich základě jsme schopni upravit své rozhodování tak, aby emoce, které vzniknou byly ty pozitivní.

Pravým opakem Fantazie je představivost. Je to proces, který vytváří pamětní představy. Vyvolává živé vzpomínky. Jsou to mentální obrazy minulých zážitků. Méně jasné kopie našich vzpomínek, vjemů všech smyslů. Představy se často propojují a navazují na další představy. Těmto spojům se říká asociace a více se o nich dozvíte ve článku O Roschartově testu.

Asociace vznikají na základě několika zákonitostí:

  1. Zákon dotyku v prostoru a čase –  tendence vybavovat si představy, jež se zapsali do vědomí na stejném místě nebo v daném čase.
  2. Zákon podobnosti a kontrastu – tendence vybavovat si představy, které jsou velmi blízké nebo naopak zcela opačné.
  3. Zákon novosti, časovosti a živosti –  lépe se nám vybaví vzpomínky novější, ty které se několikrát opakovaly a ty, které zanechaly skutečně hluboký dojem.

Pokud Vás zajímá jak můžete svoji představivost nebo fantazii použít v každodenním životě například v pracovním prostředí, nenechte si ujít naši nejnovější knihu Selský rozum.

KOMENTOVAT

Prosím vložte poznámku
Prosím, zadejte své jméno a příjmení