Proč si někdo připadá jako lev salónů, avšak ostatní v něm nevidí ani Ferdu Mravence a jiní se cítí jako černé ovce, aniž by věděli, že svět je přijal dobře. Sebevědomí bezesporu ovlivňuje naše denní reakce na situace, naše volby v jednání a rozhodování, a postavení ve vztazích. Ačkoliv se sebou samými žijeme již od narození, mít rád sám sebe se mnohdy učíme celý život.

Žít v rovnováze je v dnešní době uměním.  Věděli jste, že naše sebevědomí se utváří již v 7. – 8. měsíci od našeho narození? Všeobecně přijímaná teorie Erika Eriksona pokládá sebevědomí za výsledek zvládnutí životních etap. Etapy rozdělil do osmi stádií od nejútlejšího dětství až po zralou dospělost po padesátce.

Mnoho z nás si ani neuvědomuje, že sebeláska je vztah, o který musíme pečovat. Stejně jako vztah s jinými lidmi, na kterých nám záleží. Často se tak setkáváme s lidmi, kteří do mileneckého vztahu vstupují s nízkým sebevědomím a očekávají, že jim partner/ka sebelásku vynahradí.

K jádru pudla, aneb kde se bere sebeláska. Pro odpověď nemusíme chodit daleko. Bezprostředně nás formují rodiče, sourozenci, anebo osoby, které pro nás mají v životě velký význam. Nedá se říci, že za situace, kdy se třeba neprávem podceňujeme, mohou naši rodiče. Je však na místě, brát zřetel na přísun subjektivních informací, ze strany rodičů. V době, kdy si utváříme názory na svět, zcela zásadně ovlivňují, jakým způsobem budeme tyto situace v budoucnosti vyhodnocovat.

Abychom si ještě názorněji demonstrovali vzorce chování, které přijímáme od svých rodičů, nemusíme opět chodit daleko. Můžete se podívat na svého partnera, zda nevykazuje některé podobné prvky chování, jako jeho rodič stejného pohlaví. Je tu však šance, že podobnost bude nulová a také to je správně, protože tyto vzorce chování po rodičích můžeme odmítnout. Je to sice obtížnější, nikoliv nemožné.

Pěstujte své zdravé sebevědomí, podle našeho článku se dozvíte jak na to.

Ukaž, ty seš úplný jelito!“, „Jsi k ničemu!“ připomíná vám to něco? Často jsou nám podstrkovány věty do nebe volající kritikou, avšak ne vždy jsou na místě. Nedaleko sahají pro tato slova přísní trenéři, učitelé nebo také šéfové. Ačkoliv to s námi někteří lidé myslí dobře, často nám podsunují zkreslené názory, které rozhodně neburcují k větším výkonům, ba naopak „ušlapávají“ naše ego. Záleží pouze na vás. Zda se ještě někdy necháte ovlivnit nebo budete přijímat pouze konstruktivní kritiku.

Dobře míněné rady: „Neboj, to zvládneš!“, „Buď nad věcí,“ jsou ve stresujících situacích jako přilévání do ohně, avšak můžete se zažitých vzorců chování a podceňování zbavit tak trochu jiným naprogramováním.  Výsledkem na již známé situace nebudou očekávané reakce, ale reakce sebevědomého člověka.

Namísto bičování se, jak jste hloupí či nemožní se uklidněte a zhluboka nadechněte, nemusíte být na sebe zbytečně přísní. Jsme jenom lidé a právo chybovat vychází z naší podstaty. Tak jako nikde není tráva zelenější, tak ani jiné lidé nejsou něco víc než vy. Ostatní lidé také chybují, avšak ti, kteří mají zdravé sebevědomí, se naučili za své životní problémy přijmout zodpovědnost a postavit se k nim vlastním, jiným způsobem. V tomto případě se nebavíme pouze o vnucování si aforismů*, ale o způsobu myšlení a touze na již zažité situace nahlížet z jiného úhlu pohledu.

Nezakazujte si negativní myšlenky, protože jak se říká zakázané ovoce nejlépe chutná, a zde to platí dvojnásob. Naopak postupujte velmi pomalu a posun se dostaví. U někoho dříve, u někoho později, avšak tajemství tkví ve vytrvalosti. Pokuste se každou situaci, u které byste se nejraději „zlynčovali“, dokonale rozklíčovat.  Pomoci Vám může několik otázek: V čem jiném jsem opravdu dobrý/á? Co mi jde mnohem lépe než ostatním? A především, jak jsem zmiňovala výše, nahlížet na věci z jiného úhlu pohledu. Když by mi stejný problém popisoval/a kamarád/ka, pomyslel/a bych si opravdu, že je tak nemožný/á?

Otázky si samozřejmě můžete upravit podle sebe. Není na tom nic těžkého, jedná se jen o převzetí situace za „lepší konec“, tak aby podporovaly váš růst. Je to podobné jako s hubnutím, všichni zhruba víme, co je zdravé, co bychom měli konzumovat, avšak málokdo již převádí tyto znalosti do praxe. Proto vězte, že pracovat na sobě samém je vaše práce a nikdo ji za vás bohužel neudělá. Ale není to krásná práce?  Zvládání překážek s úsměvem je ta nejlepší cesta ke zdravému sebevědomí, no nemyslíte?

KOMENTOVAT

Prosím vložte poznámku
Prosím, zadejte své jméno a příjmení