Priming: naše „svobodné rozhodování“

289

Potřeby, motivy, chování… Co mají tato slova společného? Jsme přesvědčeni o tom, že potřeby formulují naše motivy k chování. Je tomu opravdu tak? Zná každý z nás dobře důvody svého chování a jste přesvědčeni o tom, že jednáte na základě vlastní vůle? Jistě. To je základní premisa, ze které vycházíme.

Co když ale naše chování je ovlivněno našim okolím? A to možná do takové míry, že pak „naše“ rozhodnutí již nejsou naše… A nyní nemluvíme vůbec o sugesci či hypnóze! Na mysli máme priming!

PRIMING je dle definice kognitivní proces, při kterém podnět z dřívějška ovlivňuje naše pozdější chování a myšlení. Může se jednat například o automatické uvažování, kdy v mysli člověka k němu dochází úmyslně a bezděčně.

Priming vlastně znamená, že jsme ovlivněni něčím, o čem nemáme ani ponětí.

 

Ve světě bylo provedeno několik výzkumů, které se zabývají otázkou primingu. Je až neuvěřitelné, k čemu vědci při svých experimentech došli. Zkrátka myšlení a rozhodování každého z nás lze velice snadno ovlivnit, a to například i zcela jednoduchou věcí:

I teplota předmětu drženého v ruce může ovlivnit náš celkový úsudek. Jeden ze světových experimentů například uvádí, že hrnek s teplou tekutinou ovlivní druhou osobu natolik, že vás bude vnímat jako sympatičtější. A jak je to možné? V daném experimentu jeden asistent na univerzitě zastavoval na chodbě studenty a požádal je, aby mu podrželi hrnek s čajem. Někdy byl studený, jindy teplý čaj. Když se při vyhodnocení pokusu ptali studentů, jak na ně asistent působil, tak byl sympatičtější právě těm, kteří drželi hrnek s teplým čajem.

Takových pokusů existuje celá řada. Někdy jsou výsledky úsměvné, jindy až mrazivé. Opravdu jsme tak lehko ovlivnitelní? Jak tedy na nás bude působit člověk v pracovním kolektivu, který je nevrlý? Nebudeme po čase měnit naše jednání ke druhým?

A co naše děti? Ovlivňuje je to, na co se koukají v televizi? Budou mladé dívky žít s růžovými brýlemi na nose, čekat na svého vysněného prince a věřit, že láska vždy zvítězí, pokud se pravidelně dívají na romantické filmy či pohádky? Jaký potom bude střet s realitou?

A co chlapci koukající se pravidelně na „střílečky“, akční filmy, horory nebo kriminálky?

Předchozí článekJak moc bychom měli být pozitivní?
Další článekMyslím, tedy jsem!
Kateřina Jančíková
Studium ekonomiky podniku mi pomohlo získat přehled v daních, účetnictví, financích podniku, marketingu a v dalších oblastech. V roce 2016 jsem svůj přehled rozšířila i o oblast řízení rizik ve firmách a institucích. Aktuálně se věnuji online marketingu, redakční činnosti a v brzké době také pedagogice.