Nutí nás společnost „nosit“ sociální masky?

143

Lidé si celkově nevšímají vlastních neverbálních projevů, avšak tento druh komunikace může být klíčový při vytváření dobrého dojmu. Naším vystupováním a řečí těla komunikujeme prakticky neustále. Ovládání mimoslovního dorozumívání hraje významnou roli v celém životě. Neverbálně člověk vyjadřuje své duševní rozpoložení, pocity, prožitky nebo myšlenky mnohem výstižněji a věrněji než prostřednictvím slov.

Malé dítě se nebojí bez zábran projevit svoje emoce či názor. Klidně nahlas na veřejnosti řekne někomu, že mu to nesluší, že jídlo není dobré.  Bez ostychu se dotážou i na ty skutečnosti, u jejichž odpovědí dospělý zrudne. Dokonce dětem nevadí ani plakat na veřejnosti.

Proč nedokáží dospělí být stále sami sebou? Proč se schováváme a neustále dáváme pozor, jestli jsme někomu neodhalili zase o kousek víc ze sebe samého?

 

Kdo nebo co nás učí nosit masky

V životním období dospívání se člověk učí dle toho, co jej obklopuje a co je pro jeho okolí akceptovatelné. Mnozí mohou také podléhat diktátu, který předurčuje, co je a co není dobré. Mnohdy si lidé ani neuvědomují, proč je to tak, či onak. Prostředí mnohdy ovlivňuje i to, jak je dobré se tvářit v určité situaci.

Teď už jen zbývá filozofická otázka, zda je okolí člověka správné a zda jej to učí správně…

 

Sociální masky velmi silně souvisejí s autenticitou jedince. Můžeme je chápat jako vědomý či nevědomí rozpor mezi chováním a prožíváním člověka. Kromě sociálních masek se v literatuře můžeme setkat i s pojmy sociálních rolí. Oba pojmy k sobě mají velmi blízko, někdy se dokonce považují za to samé.

Sociální roli si můžete představit například jako roli zaměstnance, roli vedoucího pracovníka, roli partnera, roli dcery/syna. To, že lidé vystupují v určité roli nějak, nemusí znamenat, že se tak budou chovat za všech okolností – muž v roli šéfa může být postrachem všech zaměstnanců, zatímco v roli manžela je spíše submisivní.

 

Dnešní moderní doba donutila lidstvo ke změnám, které jsou způsobeny vzrůstající komplikovaností sociálního života. Nutnost mít masku se neustále zvyšuje. Jestliže máte radost z dosaženého vlastního úspěchu a podělíte se s ním s vaším okolím (sousedé, známí), co přijde? Závist? Pomluvy? U rodiny a přátel přijde většinou podpora a znásobení vaší radosti o tu jejich.

Sociální masky mohou lidé používat také jako ochranu důstojnosti, svobody. Ochranu duše proti útokům a úšklebkům.

Naladění se na masku nutí tělo převzít funkci obličeje a z obličeje se stává tělo.“ (psycholog M. S. Jampolsky)