„Je to tak, jak říkám já! Tvoje argumenty jsou úplně k ničemu. A navíc mě vůbec nezajímají…“ Nepřipadají vám tahle slova povědomá? V běžné komunikaci mají mnoho podob, ale význam zůstává stejný: Uznej, že mám pravdu. A hned!

Jdete do každé hádky s tím, že musíte soupeře zatlačit do kouta, odkud už nebude úniku? A kolika úspěchů jste s takovým přístupem dosáhli? Nechtěli byste raději vyzkoušet osvědčenější metody, díky kterým vyjdete ze sporu s druhými jako vítěz, aniž by oni odcházeli jako poražení?

Přitom je to poměrně jednoduché. Stačí se ohlédnout do minulosti. Tvrdí to alespoň
Marshall Rosenberg, jeden z průkopníků zásad nenásilné komunikace. Všechno, co potřebujeme, známe, stačí si jen připomenout, jaké bychom měli mít vztahy s druhými.

Rosenberg mluví o čtyřech jednoduchých zásadách: Jejich uplatňování nás „vede k upřímnému a jasnému vyjadřování, kdy druhé vnímáme empaticky a zároveň s respektem“ (Rosenberg, Nenásilná komunikace, 2008).

K dosažení cíle tak hned budeme o něco blíže, a dokonce se to obejde i bez zbytečných slovních přestřelek. Jaké jsou tedy zásady nenásilné komunikace?

1. Pozorování

Pozorujete, co se s vámi v určitých (zpravidla nepříjemných) situací děje. Vnímejte, co říkají druzí a jak to na vás působí. Vyhněte se ale jakémukoli hodnocení. Nelpěte na slovech podle toho, jaký jim obvykle přisuzujete význam.

Časem si začnete uvědomovat, jak velkého zkreslení se můžete při svých úsudcích dopouštět. Zdržte se zbrklých soudů. Protistrana vám pak nebude muset odporovat. Sporu se tak můžete jednoduše vyhnout.

Například v práci. Namísto toho, abyste řekli „Moje kolegyně Hana je špatná náborářka“, můžete říci (pokud je to nutné): „Hana minulý měsíc nepřijala žádného kandidáta.“

Cítíte ten rozdíl?

2. Pocity

V dalším kroku se můžete zaměřit na to, co ve vás slova druhého vyvolávají. Vylila si na vás kolegyně v kanceláři zlost? Možná se cítíte dotčeni. Proč přesně?

Přichází chvíle, které se často chceme za každou cenu vyhnout: Ukažte protistraně, že jste také zranitelní a popište své emoce.

Budete k tomu potřebovat dobrou slovní zásobu. Vaše vyjádření musí být naprosto jasné. Nezbude tak prostor pro zbytečné domněnky, co jste tím vlastně mysleli. Vyjádření pocitů může řešení konfliktu výrazně usnadnit.

3. Potřeby

Třetím důležitým krokem je „uvědomění si potřeb, které se skrývají za našimi pocity. To, co ostatní říkají, mohou být podněty, ale nikdy ne příčiny našich pocitů“ (Rosenberg, Nenásilná komunikace, 2008). Proč druhý říká to, co říká? A proč na mne jeho slova působí právě takhle? Dokážeme-li si odpovědět na tyto otázky, bude pro nás jednodušší reagovat empaticky.

Pokud porozumíme sami sobě, můžeme být empatičtí k druhým. Někomu se může zdát sobecké upřednostňování vlastních potřeb před potřebami druhých. Ale teprve když dokážeme pochopit vlastní jednání, můžeme se pokusit pochopit jednání druhých.

TIP: Chcete být srdcem každého kolektivu? Zapracujte na své emoční inteligenci a uvidíte, kolik nových přátel najednou získáte!

Za pocity ostatních nenesete žádnou zodpovědnost. Potřebnou dávkou empatie a porozumění ale můžete obrátit nepřátele ve své spojence.

4. Prosba

O co přesně bychom chtěli druhého požádat? Co by měl udělat, aby se předešlo sporu?

Přesně to je podstatou čtvrté zásady nenásilné komunikace. Musíme přesně zformulovat, co od druhého vlastně očekáváme.

Když nám protistrana porozumí, zvyšuje se také šance, že naší prosbě vyhoví. Ano, správně. Žádné příkré požadavky nebo rozkazy. Dejte druhé straně najevo, že ji berete jako sobě rovnou a je pouze na ní, zda vám vyhoví.

Respektujete tak všechny strany. Druhý vám tak může vyjít vstříc, ale zachová si přitom svou vlastní tvář. A přesně to je záměrem nenásilné komunikace – naplnění potřeb všech zúčastněných, ne jednostranné vítězství.

Pokud se chcete o pilířích nenásilné komunikace dozvědět více, určitě nahlédněte do knihy
M. B. Rosenberga. Najdete v ní několik praktických cvičení a příkladů z běžného života. Dohodnout se s protistranou a zvítězit ve sporu tak pro vás bude mnohem jednodušší. Jdete do toho?

Přinesly vám zásady nenásilné komunikace výsledky? Nebo naopak máte vlastní způsob řešení sporů? Podělte se o své zkušenosti s ostatními dole v komentářích.

 

Literatura: Rosenberg, Marshall B.: Nenásilná komunikace: řeč života. Praha 2008.

KOMENTOVAT

Prosím vložte poznámku
Prosím, zadejte své jméno a příjmení