Učení nebo mučení?

0
65

Učení hraje velice důležitou roli ve vývoji člověka. Lidé si na základě jednotlivých životních zkušeností osvojují znalosti, dovednosti i postoje. Učí se jednat s lidmi i reagovat na nejrůznější životní situace. Předpokladem schopnosti učit se je funkční paměť, tedy schopnost zaznamenávat a uchovávat nové poznatky a následně je využívat. Nejintenzivněji proces učení se vnímáme od dětských let až do dosažení věku přibližně 30ti let, kdy rozvíjíme naše znalosti a dovednosti ve škole. V tomto období se také formuje naše osobnost. Proces učení se ovšem provází celý náš život. A jak se tedy učit efektivně, pokud se na to podíváme z pohledu vzdělávání ve školách či samostudium?

Člověk se učí po celý život. Každý člověk se učí podle svého vlastního originálního učebního stylu. Někteří autoři nerozlišují rozdíly mezi učebním stylem a kognitivním stylem přesto, že kognitivní styl popisuje originální způsob, pomocí kterého člověk vnímá realitu, řečí problémy a přemýšlí. Dá se říci, že kognitivní styly jsou teoretický podklad pro prakticky zaměřené učební styly.

Styly učení jsou tedy svébytné postupy při učení, které jedinec preferuje, a které demonstrují jeho individualitu. Učební styly se vyvíjejí z vrozeného základu, což jsou kognitivní styly, a celý život se vyvíjí. Učební styl si člověk drží většinou do té doby, dokud se mu jeví jako optimální. Styly učení se dají diagnostikovat a do určité míry i měnit. Učební styl ovlivňuje učitel, podmínky, kde se žák učí, sociální situace, koncepce výchovy, samotné učivo a způsob zkoušení a hodnocení.

 

Co může pomoci při procesu učení?

Zaměřme se nyní na proces učení ve škole, případně samostudium. V průběhu studia získáváme celou řadu informací, o nichž si častokrát myslíme, že jsou zcela nepotřebné. A možná pro některé z nás opravdu jsou. To nejsme schopni posoudit, nicméně přezkoušení na konci roku či na konci studia čeká všechny. A jak se s ním tedy vypořádat?

 

Nedostatečně zpracovaný materiál

V publikovaném pokusu dvou vědců (Sidney D’Mello a Art Graesser) bylo podloženo, že při učení se z nedostatečných materiálů, kdy je nutné si informace dohledávat či zjišťovat z jiných zdrojů, se člověk naučí více, a také si více zapamatuje. Dle těchto vědců slepé uličky nezaručí, že se něco naučíme, nicméně hlubším zkoumáním materiálů se otevírají možnosti. I když vaše studijní materiály budou vyvolávat spíše otázky než dávat odpovědi, můžete se z něj úspěšně naučit.

 

Ruší nás stres od učení?

Sama na střední škole jsem zažila situace, kdy vyučující na začátku hodiny vybíral studenta, kterého si dnes vyzkouší. Těchto několik málo minut jsme všichni intenzivně ze sešitů opakovali probranou látku. Po 5 minutách oznámil, že dnes zkoušet nebude. V tomto stresu získané poznatky jsme měli vryté do paměti a opravdu (ať věříte či ne) si je pamatovali.

Nepořádek na stole, puštěná hudba, ruch kavárny… Mozek vstřebává informace nejen v klidném a uklizeném prostředí. Jeho úžasná schopnost projit učenou látku se smyslovými vjemy vám může pomoci si později vybavit prostředí i situace, při které jste se dané informace učili a získávali je. Snadněji si pak obsah vybavíte.

 

Kvalitní spánek především

Ať už se naučíte jakýmkoli způsobem, mozek potřebuje nějaký čas, aby vše dokázal zpracovat a získané poznatky uložit do dlouhodobé paměti. K tomu nejlépe přispívá dlouhý a kvalitní spánek. Informace se v mozku upevňují a díky tomu si lépe zapamatujete.

 

Dlouho prosazovaným způsobem učení je pravidelné opakování látky a její upevňování v paměti. Pozor ovšem na to, abyste si látku neopakovali příliš často. Pak se již hovoří o overlearningu, tedy přeučení.

Existuje celá řada stylů a způsobu učení se. Každý si tedy musí najít tu nejvíce vyhovující. I malování obrazů může pomoci při učení. A to nemusíte být žádní umělci.

 

Více o jednotlivých zákonech učení se dočtete zde!

NECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář
Prosím, vložte Vaše jméno