Umění slovní sebeobrany

0
105

Kdo se v dnešním nevybíravém světě neumí bránit, je předem odsouzen k záhubě. Už jako malé děti nás rodiče učí, co si smíme dovolit k dospělým, a co ne. Ale znám mnoho lidí, kteří zůstávají poslušnými dodnes. S druhými jednají se srdcem na dlani, ačkoliv se jim to většinou vymstí.

Představte si svůj vlastní hrad. Je spíše z kamene nebo ze dřeva? Váš hrad jste totiž vy samotní. To, jak má pevné základy, rozhoduje o jeho nedobytnosti. Materiál, ze kterého je postavený evidentně ovlivní jeho výdrž. Pouze vy rozhodujete. Buď se váš protivník ujistí v nedobytnosti vašeho panství, nebo se bude vracet s promyšlenou taktikou, a dříve nebo později váš hrad (vás) zdolá.

Kdo se někdy nacházel v jakémkoliv pracovním kolektivu, jistě si povšiml tzv. obětního beránka. Dnes už je pro tuto „šikanu“ dokonce výraz – mobbing. Nedobrovolně jste vtaženi do hry na svou osobu. O tom ale někdy příště.

Divili byste se, kolik lidí si libuje v konfliktech. Baží po nich a vyhledávají si své oběti. Oni jsou vlci a vy jste ovce. Pak už si jen vlk počíhá na svou kořist a hra na honěnou začíná.  Nemusíme ani přijímat sázky, většinou tenhle souboj vyhrává vlk.

Smyslem a řešením celé situace není stát se vlkem. Jen je potřeba bezpečně kamuflovat svou oboru ve chvíli, kdy jste označeni za budoucí kořist. Ovce nikdy nebude vlkem. Zauvažujte tedy nad tím, jak se stát silnější osobností a pak vás ani deset vlků nepřemůže.

Nespoléhejte se na nikoho jiného.  Ač to není pěkné, často je s vaší účastí ve hře obeznámeno také nejbližší okolí. Někdo se vás možná zastane, ale zafunguje pouze jako záchytný bod v Milionáři.

Ať už budete v jakékoliv situaci a sebevíc zhroucení, spoléhejte se pouze sami na sebe. Na sebevědomé jedince si nikdo nedovolí. Oni to totiž nepřipustí. Ostatní si k vám dovolí pouze to, co vy jim sami dovolíte.

Mohlo by vás také zajímat, jak navazovat nové vztahy.

Umět tak pohotově zareagovat ve chvílích, kdy se dostáváme do nepříjemné situace (urážky, ponižování, zesměšňování), to by možná vyřešilo celou otázku slovní sebeobrany. Bohužel, zde si i největší improvizátor leckdy neví rady. Je potřeba trochu risku a taky šikovnosti.

Často se s útoky setkáte právě v práci. Někdo vám leze na nervy, vy si ho nevšímáte, ale pro něho jste středobod světa. Ještě v počínající fázi útoků, můžete reagovat neverbálně. Jakmile vám protivník uštědří štiplavou poznámku, spiklenecky na něj mrkněte a dělejte jakoby nic. Takto dáváte najevo, že jakékoliv provokace vůči vám jsou zbytečné.

Když jsou překročeny meze. Předchozí taktiku rozhodně nepoužívejte, jestliže útočník zasáhl vaši důstojnost. Zde by se neverbální reakce jevila jako neadekvátní. Naopak rozsvítíte zelenou na semaforu.

Slovní sebeobranu můžeme přirovnat k šermu. Pokud bude útočník předvídat zásah, nikdy nevyhrajete. Naopak vyveďte druhého z míry a zasáhněte jej tam, kde by to nepředpokládal. Pokud se vám to podaří, budete mít pokoj. Pouze to je šance k výhře.

Získat si respekt. Harmonický život naruší provokatér, který nás uráží, je na nás drzý a my si to mlčky necháváme líbit. Jindy naopak reagujeme nepřiměřeně dané situaci. To, když v sobě pocity vůči provokatérovi potlačujeme. Je třeba být trochu zlý a druhého udeřit do slabin. Získáte si respekt jedině, když budete trochu zlí. Je tedy lepší celou situaci řešit než potlačovat uvnitř sebe.

Kdy jste se naposledy museli bránit útokům od jiného člověka a jak na takové situace reagujete?

NECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář
Prosím, vložte Vaše jméno