Schopnost pracovat s emocemi je důležitější, než se na první pohled může zdát. Emoce jsou totiž takový náš osobní barometr, díky kterému se dokážeme napojit na náš vnitřní svět a komunikovat svoje potřeby dál. Emoce hrají klíčovou roli například při:
- Rozhodování
- Schopnosti navázat a udržet si vztah
- Každodenní spolupráci s ostatními
- Péči o sebe sama
Zrovna včera jsem já sama zažila takový malý „wake up call“… Naštěstí jsem si to druhý den ráno uvědomila a pokusila se tu situaci změnit.
Bylo odpoledne a já měla naplánovaný hezký večer s kamarádkou. Měly jsme jít společně na západ slunce na jeden z okolních kopců. Jenže asi po hodině, kdy jsme se domluvily, jsem měla jeden telefonát. S člověkem, na kterém mi hodně záleží. Když jsme si volali, byly tam momenty, kdy jsme si naprosto nerozuměli. Až tak, že by to mohlo být až vtipné. Kdyby to nebyl můj vlastní život. Cítila jsem se po tom telefonátu hrozně. Nejvíc mi ale bylo špatně z toho, jak moc osobně jsem si to vzala. Přitom šlo jen o malichernosti. Ale i tak mě to to zasáhlo a na ty pocity se začaly nabalovat ještě další pocity, myšlenky a stavy z minulosti.
Byla to taková nálož emocí, že jsem tu schůzku musela zrušit.
A druhý den jsem si to neskutečně vyčítala.
Emoce jsou naší součástí. Říká se, že pokud chceme jít ve vztahu nebo v určitém tématu více do hloubky, nejdřív se musíme umět na daného člověka empaticky napojit – na jeho emoce a potřeby.
Jenže velmi často právě podobné propojení chybí v tom prvotním vztahu – v tom, který máme sami se sebou. Pokud nedokážeme „navnímat“ co se děje v nás a alespoň trošku s odstupem rozeznat, jaké emoce prožíváme a z jakého důvodu se to v nás spustilo, bude pro nás pak mnohem těžší dělat dobrá rozhodnutí.
Navíc existuje studie, která ukázala, že jednotlivci, kteří se svými emocemi dokáží pracovat, jsou šťastnější, mají vyšší příjem a socioekonomický status.
A to už si dle mého pozornost zaslouží. Protože buďme upřímní – není přesně tohle to, po čem většina z nás touží? Být šťastní, milovaní a finančně zabezpečení.
Psychologové většinou poukazují na šest základních emocí:
- Strach
- Zloba
- Smutek
- Znechucení
- Štěstí
- Překvapení
Kromě těchto primárních emocí, ale máme ještě tucet „vedlejších“, které v nás dokážou vytvořit naprosto dokonalý mišmaš, se kterým si nevíme rady. Například žárlivost může být definovaná jako strach spojený s nejistotou ve vztahu.
Co ale s tím?
Tady je pro začátek pár bodů, které vám mohou při práci s emocemi pomoci
- Všimněte si, jaké to má důsledky
Emoce nejsou špatné. Jako všechno v životě není ani tohle černobílé. Emoce totiž dokáží našemu životu dát tu pravou jiskru. Díky nim je život více vzrušující, jedinečný…
Nejčastěji se nám naše reakce vymykají z rukou v těchto případech:
- Při konfliktech s přáteli a milovanými
- Při obtížích s navazováním kontaktu s okolím
- Při problémech v práci nebo ve škole
- Při nutkání užívat „berličky“ ve formě uklidňujících látek
Zkuste si proto nejprve uvědomit, JAK nekontrolovatelné emoční výbuchy ovlivňují váš každodenní život. A zapište si to.
Zkuste použít otázky typu:
- Jak často se mi tohle stává?
- Lišila se moje reakce v něčem od doby, kdy se to stalo minule?
- Jak může moje reakce souviset se vzorci, které mám v sobě uložené?
- Co mi dnes pomohlo?
- Nepotlačujte své emoce
Potlačovat emoce a pracovat s nimi jsou dvě rozdílné věci. Emoce se nedají 100% kontrolovat. Nemají žádné tlačítko, kterým by se daly lusknutím prstu změnit. To víme všichni. Pokud by tomu tak bylo, každý z nás by se teď nejspíše vznášel na pomyslném obláčku vlastní rovnováhy a harmonie.
Pokud bychom svoje emoce potlačovali, tak by se nemohlo svobodně rozvinout ani naše vyjadřování pocitů. Tohle pak může vést k fyzickým i mentálním symptomům, které zahrnují:
- Úzkost
- Deprese
- Problémy se spaním
- Svalové napětí a bolest
- Potíže vyrovnat se se stresem
Zdravé vyjádření emocí leží na pomyslné hranici mezi emocemi, které vás téměř paralyzují a tím, kdy se snažíte necítit vůbec nic. Všechno je to o rovnováze a hloubce sebeuvědomění.
- Zkuste se zatavit a svoji emoci pojmenovat
Najít si ve vypjaté situace energii a disciplínu na to, se zastavit a konstruktivně se zamyslet, je těžké. Právě tohle vám ale může pomoci získat nad danou situací kontrolu.
Řekněme, že jste si začali psát s někým, kdo se vám líbí. Naplánovali jste si společné rande, ale daná osoba to na poslední chvíli zrušila. Zkusili jste to proto po pár dnech znovu. Jenže ani tehdy to nedopadlo. Napsali jste, že byste se s ní/m chtěli vidět a jako odpověď vám přišlo něco ve smyslu: „Promiň, ale nemůžu. Už něco mám.“
Vaše reakce? Z nuly na sto jste najednou plní frustrace, jste naštvaní, smutní a možná začnete i obviňovat sami sebe a hledat na sobě chyby.
Zkuste se v podobných případech vědomě zastavit a podívat se na celou situaci a odstupem.
Může vám pomoci zodpovědět některé z těchto otázek:
- Co zrovna teď cítím? (Je to vztek, agrese, zklamání.?)
- Může mít tahle situace ještě jiné vysvětlení? (Člověk na druhé straně může být ve stresu nebo je nemocný… Vždy si nejdříve zjistěte všechna fakta, než začnete konstruovat závěry.)
- Co s tou situací chci dělat?
- Je zde lepší způsob, jak tu situaci vyřešit? (Vždycky si můžete jít třeba zaběhat J)
Tím, že nejprve zkusíme zvážit i jiné alternativy, můžeme určitým způsobem „ohnout“ naše myšlenky jiným směrem, což nám pomůže pozměnit i naše automatické extrémní reakce, ze kterých jsme si udělali zvyk.
Ale ze všeho nejdřív se zhluboka nadechněte a zkuste mít delší výdech, než nádech. Práce s dechem je s emocemi totiž spojená.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
