Kognitivní zkreslení jsou systematické chyby v různých myšlenkových procesech na jejichž základě bývá vyvozován chybný závěr o informacích, které mozek zpracovává. Tím pádem může být ve výsledku zkreslený i pohled na realitu jako takovou, rozhodování a usuzování o věcech a situacích, které se kolem dané osoby odehrávají.
Většina z kognitivních zkreslení má ovšem své evoluční opodstatnění – jde totiž o snahu myšlenkové operace co nejvíce zjednodušit a umožnit nám svět kolem sebe poznat a vyvodit úsudky o něm co nejrychleji a nejsnáze je to možné. Jak je tedy zřejmé, kognitivní zkreslení se může projevit, ale i nemusí, záleží totiž i na dalších faktorech.
První z těchto faktorů je čas. Pokud nemáme dostatek času pro zpracování informací, které se nám z okolí dostávají, pravděpodobně budou tyto informace zpracovány na základě nějakého zkreslení, mentální zkratky. Avšak jejich aktivaci může také přispět situace, kdy máme informací nedostatek nebo se nám jich naopak dostává příliš velké množství najednou a cítíme se být jimi přehlceni. I v takových okamžicích bude mít náš mozek tendenci se uchýlit ke způsobu uvažování, který pro něj bude nejsnazší a nejméně vyčerpávající. Svou roli samozřejmě můžou hrát i předešlé události, respektive dříve zpracované informace, a selektivní paměť, případně emoce, které v dané situaci cítíme.
Zároveň ani není možné hovořit o jednom kognitivním zkreslení – ve skutečnosti bychom jich mohli napočítat hned několik desítek. Na druhou stranu o některá z nich jsou přece jen v literatuře zmiňována častěji než jiná:
- Konfirmační zkreslení – tendence upřednostňovat informace podporující vlastní názor
- Heuristika dostupnosti – upřednostňování informací podle informací, které se nám vybaví snadno
- Heuristika reprezentativnosti – rozhodujeme se na základě znalosti o typických příkladech
- Základní atribuční chyba – tendence zanedbávat situační informace oproti informacím dispozičním
- Self-serving bias – tendence vidět a hodnotit své chování v pozitivnějším světle
Různé typy kognitivních zkreslení mohou být rozděleny na základě několika různých hledisek. Některé jsou specifické pro skupinové situace, jiné se uplatňují v individuálním procesu rozhodování. Další se vztahují k vytváření úsudků o situacích a jejich možných souvislostech případně mohou ovlivňovat i motivaci a paměť.
Ačkoli většina těchto zkreslení probíhá nevědomě a automaticky za účelem zjednodušení myšlenkových operací, může být a bývá, relativně často zneužita ve prospěch propagandy. Není neobvyklé, že řada médií a dezinformačních zpráv je sestavena tak, aby u řady příjemců tato zkreslení vyvolala. Vzhledem k tomu, že zkreslení k našemu životu sice patří ale nejsme vůči těmto možnostem zneužití bezbranní. Už samotné uvědomění si skutečnosti, že můžeme těmto zkreslení podléhat nás nutí mít na pozoru – a minimálně si například na proces rozhodování o věcech dát dostatek času na vyvození závěru.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
