Každá doba má svoje identifikační stresy. Je celkem jasné, že naši prarodiče bývali ve stresu z úplně jiných věcí, než jsme my dnes. Nikdo je nepranýřoval za to, že kupříkladu nevypadají jako paní z titulní strany časopisu nebo že nemají poslední model mobilního telefonu, což se v dnešní době může docela klidně stát. Jak se tedy nezbláznit z toho, že někomu nepřipadáme dostatečně dostateční?
Je důležité nenechat se příliš nahlodat svým okolím, které má tendence rýpat do vosího hnízda. Většinou sami víte, kde a co chybí a co je potřeba zlepšit. Minimálně to tušíte, když už si to nepřiznáte. Což se taky počítá. Každý z nás má svou vlastní cestu a žije si vlastní příběh. Jeden universální životní scénář zkrátka neexistuje a je dobré to mít na paměti, když přijde pod tlakem stresů těžká chvilka. A jak se stresu vyvarovat?
Velice se mi líbí jedna ze Čtyř dohod, což je kniha od Dona Miguela Ruize a kromě toho i divadelní představení pana Duška a jeho přátel. A to ta poslední z nich, která říká, že bychom měli dělat všechno nejlépe, jak v danou chvíli umíme. Ne kvůli hodnocení z venku, ale právě pro náš dobrý pocit z toho, že jsme udělali všechno, co se dalo. Ten je dle mého názoru obrovsky důležitý. Protože pokud vy sami víte, že jste opravdu udělali všechno, co bylo ve vašich silách, může vám celé vaše okolí s poznámkami o tom, že to mohlo být lepší, vlézt na záda.
Neděláte nic primárně pro okolí, a to ani pro to nejbližší. Vždy mějte na paměti svoji spokojenost, svoje pocity. Protože jedině tak, že budete sami sobě prospěšní, můžete být opravdu prospěšní i svým blízkým. Stresové situace, kterými si procházíme, jsou z tohoto pohledu skvělou výzvou pro vás samé. Jediný objektivní soupeř je vždy vaše včerejší já. S nikým jiným totiž nemůžete soupeřit. Mnozí se o to snaží a bez valných výsledků upadají pod tlakem do depresí. Je to jako by chtěl nejlepší vrhač koulí předběhnout Bolta na stovce. Asi to neklapne. Ale ve své disciplíně je nedostižný! Držme se každý toho svého a všichni budeme nejlepší.
Dnešní doba je, podle mě, nejzákeřnější právě v tom, že nám dává sežrat každou nedokonalost. Každou odchylku od takzvaného normálu. Ale mám pocit, že jak se doba mění, mnoho lidí se obrací sobě a nemají takovou potřebu rýpat. Připadá mi, že tyto tendence jsou hlavně u starších a zralejších ročníků, které měli v mladším věku diametrálně odlišné podmínky k vývinu. Můžeme polemizovat o tom, zda byly tyto podmínky lepší či horší. Ale v zásadě je to jedno. Podstatné je hlavně to, že momentálně jsou jiné. Každý za sebe a sám dnes může ukázat, co v něm je. A dokonce by měl, než bude ušlapán stádem teoreticky lepších, které za sebou jistě cítí každý.
Proto se nenechte rozladit, když vám někdo říká něco o tom, že by tohle šlo líp a na tamto byste se měli rovnou vykašlat, protože bla bla bla. Vždy se primárně raďte sami se sebou a svými pocity. Nedávejte ani na hlas doby. Myslím si, že základní lidská svoboda je i o tom, zda se vůbec chci zaobírat tím, co si o mě a mém životě někdo myslí. Já sama vždycky svým přátelům říkám: „Neposlouchej mě, pokud má tvoje srdce jiný názor“. Se stresem se dá skvěle pracovat a v konečném důsledku může být naším neocenitelným pomocníkem pro posun. Ale nenechte ho, aby on pracoval s vámi. Je to mnohdy zbytečná tortura, která vás neposune ani o píď. Jste dokonalí přesně takoví, jací jste.
Mimochodem, pokud jste se se Čtyřmi dohodami dosud nesetkali, vřele doporučuji si je vyhledat v jakékoliv formě. Já osobně mám velmi ráda výše zmíněné divadelní zpracování. Vtipné, jednoduché, přesné.
Stres se dnes vyhýbá opravdu málokomu. Jaké jsou vaše metody na jeho zvládání? Podělte se s námi i s ostatními čtenáři v komentářích!
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
