Když pedagog využívá psychologii při učení

120

Prošli jsme povinnou školní docházkou a v paměti nám zůstalo několik pedagogů. Většinou si zapamatujeme dva výrazně se lišící typy. Do první kategorie spadali učitelé ti, kteří nás dokázali k probírané látce přitáhnout, aniž by to spadalo do našich zájmů. Ti druzí se do našeho podvědomí dostali jako ti „nudní“. Neuměli žáka správně oslovit a motivovat k celému procesu učení.

Jak je možné, že jsou tak odlišní? Důvodů jistě bude existovat celá řada. Jedním z nich může být také problematika využívání psychologie. Ke každému žákovi by se mělo přistupovat co nejvíce individuálně. A pokud to není možné, pak výklad přizpůsobit věkové kategorii žáků, jejich sociálnímu zázemí, znalostem a schopnostem, které již získal za dobu studia.

Psychologie tak pomáhá pedagogovi porozumět procesu a průběhu učení. Díky ní může porozumět principům, které učení umožňují. Pedagogická psychologie tedy hledá principy a podmínky k učení a popisuje cesty, jak učení usnadnit. Jednou z dílčích úloh pedagogické psychologie je také nalezení vhodné motivace žáka k učení a následnému zvýšení motivace.

 

Porozumět žákovi a celé situaci

Školy na vesnicích se liší přístupem k jednotlivým žákům od škol, které se nacházejí ve městě. Příčinou je jednoduchý fakt, že na vesnicích bývá mnohem méně dětí v celé škole, stejně tak v jedné třídě. Pedagogové obvykle bývají z místa bydliště, případně se velice rychle seznámí s prostředím a vztahy. Ve městech již tento individuální přístup není možné aplikovat na každého žáka.

Pedagog by totiž měl být schopen porozumět žákovi v kontextu celé učební situace. Měl by tedy být schopen se přiblížit prostředí školy a situace žáka v ní. Škola může být v mnoha situacích pro žáka stresovým prostředím.

Celý proces učení u jednotlivých žáků pak ovlivňují i další faktory, jako je věk, sociální zázemí, pozice ve třídě, případně nemoci.

Pokud má pedagog přizpůsobit formu předávání informací žákům ve třídě, pak by měl znát také jejich osobnosti. Možností, jak je poznat, je celá řada. Od pozorování, přes rozhovory s jednotlivými žáky až například pro dotazník či výukový experiment.

Třída jako skupina

Pokud by pedagog učil individuálně jednoho žáka, pak vše výše zmíněné je lehké a snadno aplikovatelné. Lze pozorovat osobnost jednoho žáka i posoudit ostatní vlivy, které budou mít vliv na proces učení.

Obtížné je to již ve třídě, kde skupinu tvoří 30 lidí. Osobností. A každý se bude chovat rozdílně, stejně jako jej bude ovlivňovat celá skupina. A právě tato skupina ovlivňuje atmosféru učení, stejně jako dosažené výsledky a úspěšnost jednotlivých členů.

V průběhu let (v porovnání základní a střední školy, kdy dívky a chlapci začínají projevovat zájem o opačné pohlaví) se mění také sociální klima. Tyto informace by pak měly být využity pro zvolení vhodné komunikace učitele s žáky a pro zvolení celkového přístupu.

 

Není jednoduché pro pedagoga zvolit vhodný přístup, aby zaujal všechny posluchače. Nicméně právě pedagogové jsou ti, kteří nás ovlivňují a pomáhají formovat naši osobnost.