Učte se prožitkem

15

Všimli jste si někdy, že se v praxi dokážete novým dovednostem naučit snáze, než při pouhém memorování určitých faktů? Možná jste si během biflování připadali nezainteresovaní do problematiky, kterou se snažíte vstřebat, nebo Vám chyběla spojitost s reálným uplatněním. Koneckonců i jedním z nejčastějších argumentů školou povinných dětí, proč se nechtějí učit některou vybranou látku, je, že „jim to v reálném životě k ničemu nebude“. Právě proto se řada odborníků snažila upozornit na takové způsoby učení, kdy je do procesu zapojena i vlastní praktická zkušenost a prožitek z ní.

Při srovnáni různých způsobů učení vyšlo najevo, že 80 % lidského poznávání pochází z vlastních zážitků, a zásadním způsobem zvyšuje zapamatovatelnost nových poznatků. V 80. letech 20. století tak psycholog David Kolb identifikuje koncept zážitkové učení, podle kterého představuje učení proces, během nějž jsou znalosti vytvořeny transformací z reálné zkušenosti. Ve své práci kromě identifikace čtyř stylů učení definuje i cyklus, pomocí kterého se poznatky k procesu učení dochází.

Tento navržený cyklus má 4 fáze. Jednotlivé fáze jsou jak zaměřené na prostor pro získání praktické zkušenosti, tak také reflexi této nově prožité zkušenosti a propojení s teoretickými poznatky. Protože se jedná o cyklus, může do něj člověk vstoupit víceméně v kterékoli fázi a opakovat jej tak dlouho, dokud se daný poznatek nenaučí dostatečně do hloubky.

Konkrétní zkušenost – člověku je umožněno seznámit se s konkrétní zkušeností/způsobem, jak se věci dělají

Reflektivní pozorování nové zkušenosti – vyjasnění nekonzistencí mezi zkušeností a porozuměním. Diskuze nad tím, jaká pro člověka právě prožitá konkrétní zkušenost byla, a co si z ní odnáší.

Abstraktní konceptualizace – z reflexe mohou vyplynout nové myšlenky a ideje, které jsou zasazeny do teoretického rámce existujícího abstraktního konceptu

Aktivní experimentování – aplikování těchto myšlenek do praxe. Nacvičování nově nabyté zkušenosti

Jako efektivní učení chápeme učení takové, kde se vzdělávané osobě podaří projít všemi fázemi cyklu. Má v jeho průběhu možnost si s problematikou vytvořit konkrétní zkušenost, podrobně zreflektovat a promyslet si to, co se během ní přihodilo. Poté se seznámí s abstarktím konceptem, což vyústí v zobecnění do kontextu širších znalostí. To vše zakončuje testování toho, co se osoba naučila v praxi pomocí další a další zkušenosti.

Poznatky Davida Kolba mohou být využívány jak ve vzdělávání dětí během školní docházky, tak také při rozvojových programech pro dospělé. Své významné uplatnění našly i v psychologii práce. Jejich základní implikací je, že by rozvojové aktivity měly být vytvářeny a prezentovány tak, aby každá osoba, která vzdělávání podstupuje, dostala šanci se do vzdělávání zaangažovat tak, jak je to pro ně nejlepší.

Zdroj: McLeod, S. (2017). Kolb’s Learning Styles and Experiential Learning Cycle, Simply Psychology. Retrived from:  https://www.simplypsychology.org/learning-kolb.html