Denně se naší pozornosti dožaduje množství povinností a vjemů. Reklamní billboardy, lidé kolem nás, pracovní úkoly a naši blízcí. To jsou běžné podněty, které poutají naši pozornost. Jak to, ale s pozorností vlastně je?
Pozornost je z psychologického hlediska schopnost našeho vědomí zaměřit se na nějakou věc nebo činnost. Aktivita našeho vědomí věnovaná v daném okamžiku určitému podnětu. Pozornost je komplexní funkcí pracující díky zapojení několika částí mozku především mozkové kůry a mezimozku.
A jak už tomu u psychiky člověka bývá, můžeme se setkat se dvěma druhy pozornosti. S pozorností úmyslnou, aktivně vytvářenou a směrovanou na jistou činnost a pak také pozornost mimovolné, tedy neúmyslnou. Neúmyslná pozornost je důkazem toho, že naše tělo a mysl registrují, co se kolem nás děje a reagují na tyto nevědomé podněty zaměřením pozornosti. Tento druh neúmyslné pozornosti je potřebný k bezpečné orientaci a funkci člověka v rámci jeho prostředí. Neúmyslná pozornost se spustí v okamžiku, kdy někdo v okolí vykřikne, spustí se nenadálý zvuk, rychlý pohyb, něco se odehraje ve vaší blízkosti. Této neúmyslné pozornosti zkrátka vděčíme za postřeh a schopnost reagovat a tedy přežít.
Odvrácenou stranou je tzv. protivolní vlastnost pozornosti. Obvykle nás tento jev velmi obtěžuje a může být spojen s poruchou pozornosti. Protivolní pozornost znamená, že se nám nějaký podnět přímo vnucuje. Ačkoli se snažíme si dané věci nevšímat, nenechá se ignorovat. Příkladem je například bolest zubu, kamínek v botě, svědění.
Pozornost můžeme definovat na základě několika jejích vlastností:
Soustředění (koncentrace) – zaměření na určitý objekt nebo aktivitu
Rozsah (extenzita)
Selektivita (výběrovost) – je podmínkou zaměření pozornosti na vybraný předmět/činnost
Kapacitu (rozsah) – možnost zahrnout více objektů nebo jevů najednou
Distribuce (rozdělení) – umožní sledovat více objektů zároveň
Schopnost přepojovat pozornost na různé procesy a objekty dle potřeby.
Vytrvalost – fyziologická schopnost udržet pozornost po nějakou dobu.
Intenzita – síla pozornost má určitou míru stability zaměření na objekt, ale také může kolísat (častý jev)
Mezi poruchy pozornosti celkově řadíme její snížení v rámci jakékoli z těchto výše zmíněných vlastností. Snížení pozornosti, její úplná ztráta nebo narušení koncentrace a vytrvalosti. Takové narušení má za následek rozptýlenou pozornost a roztržitost. Tyto stavy jsou zpravidla určujícím projevem psychické poruchy pozornosti, ovšem velmi často je můžeme zažít při vyčerpání, únavě a celkovém přetížení organismus například následkem nemoci nebo stresu.
Existuje také opačné spektrum poruch pozornosti, a to její zvýšení, které je extrémně zaměřeno na jednu činnost nebo objekt. Stává se tak před důležitou zkouškou, závodem či dalším vysokým vnitřním napětím z nadcházející události. V takovém stavu se pak reakce opožďují nebo předbíhají a naše pozornost nám v tom nedokáže pomoci. Informace, které díky pozornosti v tomto zvýšeném módu získáme neputují správnou rychlostí v souladu s dalšími mozkovými a tělesnými funkcemi a naše tělo následkem těchto změn není schopnost adekvátně správně a včas reagovat na podněty, které obdrží.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
