Bez paměti a možnosti zapamatování bychom byli nejspíše naprosto ztraceni ve světě kolem nás a nevěděli bychom také, kdo jsme my sami. Nebyli bychom schopni nalézt cestu domů ani bychom neznali své jméno. Není pochyb, že schopnost zapamatování informací je velmi důležitá. Lze rozlišit několik druhů paměti, které se liší svoji délkou, ale také tím, co si dokážeme zapamatovat.
Paměť zajištuje to, že dokážeme uložit, uchovat a vybavit si informace. Tématem paměti se zabývá velké množství autorů, z českých např. Plháková (2004). Základní rozdělení paměti je na krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá paměť se též označuje jako paměť operační. Krátkodobá paměť trvá jen několik vteřin. Je příjemcem informací z vnějšího i vnitřního prostředí a díky ní mohou být tyto informace dále zpracovány. Její kapacita je omezená, u dospělého jedince je to 7 plus mínus dva prvky. V této paměti se např. uchovává právě nadiktované číslo. Omezená kapacita souvisí s tím, jak dlouhé číslo si člověk dokáže zapamatovat.
Dále lze rozlišit paměť střednědobou. Ta trvá několik minut až hodin. I ta má jen omezenou kapacitu, uchovává však již více komplexní vjemy. Z ní se některé informace dále přesouvají do paměti dlouhodobé. Ta může trvat několik dní ale i roky. Nebylo zjištěno, že by její kapacita byla omezená. Některé pamětní stopy však mohou vymizet nebo je ztížené jejich vybavování. Nejlépe se pamatují věci, které jsou emočně podbarvené, jsou pro člověka významné nebo dochází k jejich opakování.
Dlouhodobou paměť lze dále rozdělit na deklarativní a nedeklarativní.Obsah deklarativní paměti si lze spontánně vybavit, jedná se např. o pamatování historických letopočtů, jmen známých osobností nebo vybavení zážitků z dovolené u moře. Nedeklarativní paměť je nevědomá, není přístupná vědomí. Informace v ní nelze popsat verbálně. Patří do ní jízda na kole, hraní na flétnu nebo háčkování. To lze označit za motorickou paměť. Patří sem také percepční schémata, která obsahují vzorce postupů, díky tomu např. dokážeme číst.
Existují také různé poruchy paměti. Sem patří retrográdní amnézie, kdy člověk není schopný si vybavit události, které se mu staly před vznikem poškození. Naopak při anterográdní amnézii se neukládají informace po vzniku poškození.
Zdroj: Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
