Etika vs. NEetika

Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí. To že mám dělat dobro a vyvarovat se zla, je zcela jistě etické myšlení, ovšem uvažovat co je dobro a co je již zlo je spíše úkol morálky. Etiku tedy můžeme považovat za jistou disciplínu, díky které hodnotíme, zda je dané jednání/norma morální či nikoli. Etické systémy mají zájem na obecném blahu či spravedlnosti, ovšem tady můžeme narazit na problém, zda většina smí žít na úkor menšiny (společnost na úkor jednotlivce).

Někde jsem četl (tzv. Hédonistická etika), že etický systém je založený na principu, že dobro je slast a zlo je strast. Etika se tak stává jakousi ekonomií slastí a strastí, dává rady, jak prožít co nejslastnější život. NEetika by tedy měla být něco jako návod na život plný strasti? Těžko představit jedince nebo společnost, která by si sama dobrovolně zvolila NEetiku. Rozumně uvažující člověk, který chce maximalizovat slast, bude dávat přednost slasti dlouhotrvající (stav blaženosti) před krátkodobou. Stejně tak je rozumné dodržovat určité zásady jako nezabíjet a nekrást, protože by je někdo mohl porušit v můj neprospěch, a to samozřejmě nechci.


Začněte se rozvíjet ještě dnes!

Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.

banner
Předchozí článekEtický kodex ve firmě
Další článekPokud chcete žít šťastně a spokojeně, musíte proto něco udělat. Chcete vědět co?
Studoval jsem všeobecné lékařství, které mě následně přivedlo ke studiu psychologie, práva a managementu. Výkonnostní psychologii používám mnohem raději než klinické přístupy. Kompiloval jsem řadu psychodiagnostických metod, kterými prošlo několik stovek tisíc osob. Se svým týmem se věnuji zejména aplikaci psychologie a zdravého selského rozumu v organizacích tak, aby se jejich představitelé naučili z kompetencí vše, co potřebují pro naplnění jejich profesní i osobní cesty. Smysl života vidím ve „vzdělávání lidí pomocí výcviku, kterým si zafixují nové znalosti a dovednosti tak, aby je používaly v praxi a přinášely jim žádoucí výsledky“.