Není nic špatného na tom, když jednou za čas zůstaneme v práci déle proto, abychom dokončili rozdělaný projekt. Jiná věc je ovšem to, když už podobné ponocování bereme jako naši rutinu. Tomu už se říká chronická přepracovanost. A přesně tohle může mít na člověka extrémně negativní důsledky. Kromě toho, že to silně ovlivní nejbližší okolí daného člověka, tak je to především obrovský zápřah na jeho fyzické a duševní zdraví, což ovlivní vše, s čím každý den přicházíme do styku.
Není pochyb o tom, že nám technologie pomáhají zjednodušit řešení našich každodenních činností. Díky počítačům zvládáme vše rychleji, díky emailům a textovým zprávám jsme v kontaktu s okolím téměř pořád a díky internetu si snadno dohledáme odpověď na jakoukoli naši otázku. Stačí si to jen „vygooglit“.
Zatímco nám tahle skutečnost dává určitý pocit propojení s naším okolím v práci i doma, tak to ovšem ale také znamená, že jsme neustále „k dispozici“ a tedy že je pro nás i těžší nastavit si hranice mezi tím, kdy pracujeme a kdy máme čas relaxovat a věnovat se sobě, svým koníčkům nebo rodině.
Dobře to jde vidět na následujícím příkladu.
Kamarádka už dlouhou dobu řeší problém s přítelem. Petr je webový designér a svoji práci miluje. Jenže podle kamarádky možná až moc. I přesto, že pracuje externě a pronajímá si svoji kancelář jen pár minut od jejich bytu, tak se spolu poslední měsíce téměř nevídají. A ani víkendy nejsou podle kamarádky výhra. Petr totiž bývá věčně na telefonu, je podrážděný a bez energie. Taky prý docela pohubl a ztratil o cokoli zájem. I o sex.
Neschopnost se uvolnit, únava, nedostatek motivace… přesně tohle bývají některé z varovných signálů, které vám mohou napovědět, že někdo ve vašem okolí pracuje víc, než kolik toho ve skutečnosti zvládne.
Proč je pro nás přepracovanost takový problém a co to dělá s naším tělem?
Hodně lidí si myslí, že když si vezmou po dlouhodobě náročném období týden nebo dva volno, tak že se zase všechno hodí do těch správných kolejí. Jenže takhle to bohužel nefunguje. Pokud jste opravdu dlouhodobě přepracovaní, vaše tělo si jednoduše řekne dost a vypoví vám službu. Krom jiného to hodně ovlivní vaši paměť – budete snadněji zapomínat a hůře usínat. Navíc se k tomu časem přidá chronická únava, kdy vám ani spánek nepomůže, protože se po probuzení budete cítit pořád stejně „vycucnutí“.
Naše tělo na tuhle dlouhodobou vysokou zátěž reaguje tím, že produkuje adrenalin. V případě, že si vezmeme týdenní dovolenou, tak pro tělo by to mělo být znamení toho, že se má teď odpočívat a regenerovat. Ono to ale po té dlouhé době v zápřahu už bohužel neumí. Nedokáže vypnout výrobu adrenalinu a ten pak jede dál a dál aniž by se spotřeboval.
A tady vzniká problém zvaný přepracování.
Tady je pár signálů, kterými vám tělo dává najevo, že je něco špatně
Vaše produktivita stagnuje
Pokud trávíte prací mnohem více času, než jste byli zvyklí, ale přesto tomu výsledky neodpovídají, pravděpodobně jsou to právě ta nadměrné hodiny, kvůli kterým ty problémy máte. Podle jednoho výzkumu Stanfordské Univerzity se zjistilo, že lidé, kteří pracují více než 70 hodin týdně, ve skutečnosti neodvedou více práce než ti, kteří nad tím stráví 56 hodin. Je to proto, že nejsme stroje. Naše výkonnost je proměnlivá, a pokud si dostatečně neodpočineme, jsme unavenější a tím pádem i pomalejší. A to i v rozhodování.
Co zkusit: Abyste se vyhnuli pocitu přehlcení, zkuste si sepsat to-do list a rozvrhnout si na každý den maximálně tři priority, na které se soustředit. Multitasking totiž ve většině případů moc nefunguje.
Jste neustále unavení
Je to velice jednoduchá rovnice. Více práce=méně spánku=větší únava. Pokud jedeme na plné obrátky dlouhodobě a bez větší přestávky, tak je pro nás hodně těžké přestat o práci přemýšlet i v posteli, kdy by naše mysl měla mít čas se uklidnit a nabít na další den. Druhý den ráno se proto probouzíme stejně unavení, jako když jsme do postele ulehli.
Co zkusit: Denní únavu můžete zkusit překonat tím, že si budete v průběhu dne dělat pravidelné přestávky. Podle časopisu The Atlantic je pro člověka ideální dělat si 17 minutové přestávky každých 52 minut, kdy pracujeme
Váš vztah s partnerem začíná pokulhávat
I když si třeba čas na svou rodinu najdete, tak ten stres, únava a změny nálad, se kterými se v průběhu dne potýkáte, se mohou projevit i tady. Což se může hodně negativně projevit právě u vás doma. A přitom domov je místo, kde bychom se měli cítit příjemně a v bezpečí. Díky tomu si pak můžeme snadněji nabít baterky. Práce má tendenci se na nás lepit a je docela těžké jí dát jasně najevo, kdy už by měla uvolnit místo odpočinku. Zvlášť pokud jste na volné noze a nemáte nad sebou pomyslné hodiny, které by vám ukázaly, od kdy do kdy dostáváte za svou práci zaplaceno a kdy už je čas jít domů.
Co zkusit: Zakombinujte do svého diáře pravidelné úseky, které nebudou mít s prací nic společného a které budete mít vyhrazené jen a jen pro sebe. Ať už je to hodina jógy, poslouchání hudby nebo setkávání s přáteli…
V ideálním světě by si každý člověk našel dostatek času na to se odreagovat, zrelaxovat, pravidelně jíst, cvičit, povídat si s blízkými a taky chodit do přírody. Taky by věděl, kde má svoje hranice, uměl by říct „ne“ a nebral si věci tolik osobně. V reálu to ale často vypadá trošku jinak a my máme naštěstí každý den celých 24 hodin na to, abychom ve svém životě udělali změnu. Jenže někdy to sami nezvládneme. Někdy prostě potřebujeme trošku pomoct s nasměrováním. A právě proto je často dobré hledat možnosti jak si pomoci i mimo naše nejbližší okolí. Například můžete vyzkoušet tento webinář, který se mimo jiné zaměřuje právě i na to, jak zvládat těžké životní situace.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
