Zkuste si někdy sami odpovědět na otázku: „Kdo jsem?“. Není to jednoduchá otázka, a tak se spousta lidí alespoň z počátku uchyluje ke slovům jako: něčí bratr či sestra, syn nebo dcera, matka nebo otec, učitel, lékař, bankéř, řidič autobusu atd. Zkrátka se snaží zmínit nějakým způsobem svoje postavení v této společnosti, ať už se jedná o postavení v mezilidských vztazích nebo v pracovním prostředí. Proč k tomu obvykle dochází? Otázka „Kdo jsem“, totiž vyžaduje spoustu přemýšlení nad podstatou svojí osoby, chcete-li identity. Navíc je to také natolik intimní záležitost, že se člověk, který má na ni odpovědět, raději nejprve pokusí obecněji vymezit svoji osobu pomocí sítě vztahů, do kterých je začleněna. Takovýmto pozicím ve společnosti se říká sociální role.
Sociální role
Sociální role jsou něčím, co člověku pomáhá se v tomto světě orientovat. Usnadňují lidem chování ve společnosti, ale zároveň ho omezují, regulují toto chování do přijatelné a prosazované podoby. Každý člověk jich může naplňovat hned několik. Zároveň tyto role vyžadují, aby vůči nim lidé byli poslušní a řídili se pravidly, které jsou v síti rolí ukryta. Jistě by nás např. zaskočilo, kdyby se žena plnící roli matky, nestarala o své děti, lékař odmítal ošetřit své pacienty nebo dítě namísto školní docházky živilo své rodiče. Můžete namítnout, že takové věci se stávají, nicméně si připusťme, že v nás vyvolávají minimálně pocit údivu.
Křížení rolí
Již bylo řečeno, že každý člověk může mít rolí hned několik. Tyto role mohou mít ale tak odlišnou náplň, že je obtížné „hrát“ je věrohodně. Příkladem může být situace, kdy je rodič zároveň člověkem s úspěšnou kariérou v oboru, který vyžaduje spoustu času, nebo pracovník, který je náhle povýšen do pozice vedoucího, avšak zároveň se snaží být blízkým přítelem svých podřízených. V obou případech nelze dostát ani jedné role věrohodně, což ve spoustě lidí může vyvolat negativní pocity. Na druhou stranu je to něco, s čím se zkrátka musíme smířit, a nejspíš i ve skutečném životě každý den děláme. Je to takový každodenní kompromis.
Kde se role berou?
S některými rolemi se rodíme, jiným se učíme v průběhu života. Už malé děti sledují, jak se k nim rodiče v různých situacích chovají, jak oceňují pro roli žádoucí chování, a kárají je za nežádoucí. Samo dítě také lidi kolem sebe sleduje, hodnotí, zda se mu chování dospělých i vrstevníků libí, a podle toho sebe samo „tvaruje“, přizpůsobuje se svým přáním. Jak poznamenal americký sociolog E. Goffman, sociální role jsou rolemi v jakémsi pomyslném divadle společenského života. A aby naše role byla věrohodná, musíme se snažit chovat, mluvit, i vypadat určitým způsobem, který je pro danou roli a „hru“ typický.
Role jako maska
Možná si teď říkáte, že role je vlastně taková maska, kterou ve společnosti nosíme. Do jisté míry ano. Jsou to ale masky, které sundat nedokážeme. Vrátíme-li se k otázce z úvodu: Kdo jsem, nejspíš bychom naprostým demaskováním ztratili svoji identitu. Co ale udělat můžeme, je změna této role, této naší masky, tak abychom se v ní cítili dobře, nemuseli čelit zmíněným konfliktům, a „hrálo“ se nám s ní lépe.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
