Synestezie: když se smysly míchají

0
199

Synestezie, tedy způsob vnímání, kdy vjem z jedné smyslové oblasti vyvolává vjem z oblasti jiné, byla dříve považována za pouhý výplod fantazie nebo za projev intoxikace. Současné výzkumy však mluví jinak. Žijí synestetikové skutečně mezi námi?

Věda v současné době rozlišuje dva základní typy synestezie: pravou a nepravou. Nepravá synestezie bývá zpravidla zapříčiněna chorobnými stavy (epilepsie, nádor mozku…) nebo předávkováním látkami působícími na nervovou soustavu. Naproti tomu pravé synestezie jsou trvalé, často se vyskytují od útlého věku. Vyskytuje se přibližně u jednoho člověka z 250. Synestetikové si často ani neuvědomují, že svět vnímají odlišně než ostatní.  Patřily mezi ně údajně i osobnosti jako Beethoven, Rimbaud či van Gogh.

Podle lékařů z 1. LF UK mezi nejčastější „smíšené“ vjemy patří vnímání barev v souvislosti s vytištěným (černobílým) textem, dny v týdnu či jmény osob. Barva může být skutečně „viděna“, nebo jaksi podvědomě přiřazena k danému vjemu (více o asociacích s barvami ZDE). Člověk tedy například vidí červený nádech u černě natištěného písmena „A“, popřípadě v něm písmeno A vyvolá dojem červené barvy. Jiným případem je například vnímání barev v souvislosti s tóny hudby či hudebními skladbami. Takto hudbu vnímal například francouzský skladatel Olivier Messiaen. Méně časté je pak vnímání barev u vůní či chutí.

Jelikož (pravá) synestezie byla donedávna považována pouze za výplod bujné fantazie, doposud nebylo zcela objasněno, jak vzniká. Spekuluje se o zvýšeném počtu neuronových spojení v mozku, popřípadě o mísení signálů z různých smyslových drah během procesu vnímání. Jistý vliv zřejmě hraje i dědičnost či pohlaví (výskyt synestezie je častěji zaznamenán u žen). Nejde však o psychickou poruchu, chorobu ani intoxikaci.

Při její diagnostice bývá využívána metoda tzv. pozitronové (PET) tomografie nebo Stroopův test (viz obrázek výše).

NECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář
Prosím, vložte Vaše jméno