Mít děti je požehnání, ale někdy dá rodičovství pěkně zabrat. Obavy a péče o potomky jsou prací na plný úvazek a přináší mnoho radostí i strastí. Často si rodiče povzdychnout a škádlí své děti představou, že je odešlou na studia či do pracovního procesu a zbaví se tak konečně pout zodpovědnosti a starostí. Budou si konečně užívat zaslouženého klidu. Jenže, co když ten klid není přesně to, co jste si představovali a najednou vám potomci chybí?
U rodičů, jejichž děti se již osamostatnily, odstěhovali do vlastního nebo odjeli studovat do jiného města, se objevuje tzv. syndrom prázdného hnízda. Nejčastěji postihuje ženy a projevuje se pocitem osamocenosti, prázdnoty a strachu z odcizení. Matky se obávají, že jejich děti na ně zapomenou, že je již nepotřebují a neumí si představit, že budou nyní volný čas trávit sami.
O depresivních dopadech syndromu prázdného hnízda píše množství literatury. Vznikají terapeutické skupiny, blogy a články na téma jak se s dospělostí svého potomka vyrovnat. Překvapivě existenci a reálný dopad tohoto syndromu zatím žádný vědecký výzkum neprokázal. Většina rodičů si naopak oddechne a konečně se pustí do změn a koníčků, které plánovali léta a s ohledem na děti nebo finanční zdroje si je nemohli dovolit. Vztah mezi rodiči a dětmi se mění na více partnerský. Rodiče berou děti v tom lepším případě jako sobě rovné, v tom horším je hodnotí podle svých vlastních zkušeností a nároků a srovnávají se svými představami o dospělém životě a zodpovědnosti.
Syndrom prázdného hnízda pravděpodobně zasáhne ty rodiče, kteří svoji celoživotní úlohu viděli pouze ve výchově dětí a věnovali jim veškerý svůj čas a energii. Pokud se žena nezaměřila na nic jiného, nemá stabilní pracovní náplň, koníčky a okruh přátel. Pak je pro ni období, kdy se z nejdůležitější bytosti v domácnosti stane nedůležitou bez smyslu své existence velmi bolestná. Tento projev psychologické nerovnováhy životních hodnot je často přikládán na úkor syndromu prázdného hnízda. Je ovšem způsoben špatným nastavením rodičovské role a neschopností matky rozdělit své povinnosti a vést život jako plnohodnotná lidská bytost. Obětovat vše pro své potomky se může zdát jako vznešený cíl, neprospívá ovšem ani jedné straně. Děti se stanou dospělými samostatnými bytostmi s vlastním životem a rodinou a matka zůstane s pocitem prázdnoty a neukotvenosti.
Druhým extrémem je pak dítě, které je na matce v důsledku její úzkostlivé výchovy a obětavosti příliš závislé a není schopné samostatného dospělého života. Ani jedna z variant není zdravá. Rodiče udělají pro své potomky nejvíce, budou- li sami spokojení vést svůj život v rovnováze mezi rodičovskými povinnostmi a osobním i pracovním životem. Budou pak svým dětem příkladem, že všechny tyto role a možnosti se dají zkombinovat, zvládnout a dokonce vedou ke spokojenému naplněnému životu, který má smysl. Příklady táhnou. Matky, které své děti vedou, cestou samostatnosti s láskou nemají důvod prožívat po jejich úspěšném startu vlastního života depresi, ale pociťovat pýchu z dobře odvedené práce.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
