Trauma je dle psychologické definice situací, v níž lidé získají zážitek mimo své běžné zkušenosti a jeho síla je natolik ovlivní, že nejsou schopni zážitek vstřebat a vyrovnat se sním okamžitě.

Naopak k uvědomění si a překonání takto silného zážitku potřebují čas a často i odbornou pomoc. Bohužel traumata se nevyhýbají téměř nikomu a takovou zkušenosti si pak sebou neseme celý život. Ve většině případů traumata ovlivňují negativně náš další vývoj a postoje k životním událostem. Mnohdy končí i změnou hodnotového systému poškozené osoby. Ačkoli většina odborné literatury se bude zabývat pouze traumaty psychickými, traumata mohou být i fyzického rázu. Trauma je nepředvídatelný a nezvykle silný okamžik, který zasáhne náš organismus vlivem neobvyklé či nebezpečné situace. Z fyzického hlediska se nejčastěji jedná o radikální chirurgický zásah, například trvalou změnu obličeje po úraze nebo amputace končetin, omezenost pohybového aparátu a invalidita. To vše jsou situace, které vyvolané fyzickými změnami našeho organismu, ovlivní i psychiku jedince a nastaví proces nazvaný trauma. Jedná se o snahu organismu se s novou situací vypořádat a vyrovnat se se změnami.

Tělesná traumata

Tělesná traumata jsou snadno zjistitelná a dokonce předběžně lékaři i předpokládaná a je tedy i jednodušší nastolit terapii a léčbu a pomoci pacientovi s jeho překonáváním. Mnohem zákeřnější jsou traumata psychická, která vznikají zásahem do emocionálního vývoje a psychické stability jedince. Nejčastějšími případy jsou týrání, znásilnění, zneužívání, ztráta blízkého, válka, přírodní katastrofy, ohrožení na životě nebo trvalý intenzivní stres či pocit strachu. Takováto traumata je těžké léčit. Traumata zdětství navíc zcela vyléčit nelze a jedinec si jejich dopad nese po zbytek života. Bohužel mnohdy jsou tato traumata neodhalena a k jejich léčbě nelze tedy nijak přispět.

Traumata jsou silným otřesem, výkyvem organismu a jeho vlivem jsou ovlivněny psychické i tělesné funkce. Psychická traumata se velmi často projevují v psychosomatické podobě. Ovlivňují tělesnou stránku, vyvolávají vážná onemocnění, neopodstatněné bolesti a omezení pacienta, které nemá na první pohled reálnou zdravotní příčinu. Je třeba hledat hlouběji a začít u psychického stavu pacienta a psychiatrickou anamnézou, aby bylo včas trauma odhaleno.

Některá traumata sama zahojí čas a některá ani nejlepší terapie nevyřeší. Lidská reakce je jedinečná a to, jak který jedinec trauma zvládne nelze předem odhadnout.

Projevy traumatu

Lidé jsou jedineční a tak jsou jedinečné i projevy traumatu, které je postihne a jejich odpověď na ně. Traumata, ale z pravidla mívají několik všeobecně pozorovaných a univerzálních projevů. Hlavním z nich je silný stres, který se u pacienta dostaví bez zjevné příčiny. Stres se většinou objeví velmi brzy po prožité traumatické události. Nejčastěji v intervalu několika hodin. Stres běžně během dvou dnů odezní. Je obranou reakcí organismu na ohrožení jeho homeostázy, tedy rovnováhy. Silnou stresovou reakci lze u pacienta poznat většinou podle jeho pohybů. Pacient setrvává v jedné pozici, sedí, stojí a nevyužívá plně svůj pohybový aparát a nereaguje na běžné podněty, tak jak je jeho zvykem. Jako by zkameněl, znehybněl. Je to první dopad stresu na organismus. Pravým opakem je reakce silně aktivní, neustálý pohyb bez příčiny a cíle. Agresivita a nadměrná aktivita jsou dalším možným ukazatelem stresové reakce. Obvykle jsou tyto reakce provázeny ztrátou orientace v čase a místě. Organismus reaguje jako by byl v přímém ohrožení, tedy zrychluje se dech a tep, třes těla a sucho v ústech. V některých případech také zimnice či nevolnost a zvracení. Pokud jste četli pozorně, možná už jste si všimli, že jsou to velmi podobně symptomy jako projevy u psychické úzkosti. Mohou být z tohoto důvodu mylně klasifikovány jako úzkost a podceňovány.

 

Tyto projevy by měli odeznít v řádu nejpozději několika dnů a pacient začíná rozumově jednat a uvědomovat si, co se stalo a co se s ním děje nyní. K rychlejšímu vyrovnání se s traumatem a přijetím nenadálé změny pomáhají na místech událostí často odborní psychologové a sociální pracovníci, připraveni pomoc se s traumatem poprat. Takto připravena pomoci je i převážná většina pracovníků neziskových organizací a psychologických poraden tohoto zaměření a také linky důvěry.

 

Trauma, které není vstřebáno a organismus se s ním nevyrovná, může vyústit co řady nemocí a poruch. Nejznámější z nich je Posttraumatická stresová porucha PTSD, o které se dočtete v příštím článku.

KOMENTOVAT

Prosím vložte poznámku
Prosím, zadejte své jméno a příjmení