Následující situace je Vám možná známá. Snažíte se přesvědčit nějakého zarytého zastánce určitého názoru o opaku. Předkládáte logické argumenty, praktické příklady, ale přesvědčovaný ne a ne vidět ve Vašem názoru alespoň zrnko pravdy. Takovým typickým příkladem je přesvědčování kuřáků o škodlivosti tabáku. Argumentem proti může být vliv kouření na zdravotní potíže, např. souvislost kouření s rozvojem rakoviny plic. Máte dojem, že neexistuje silnějšího důvodu, než zdůraznění negativního vlivu na zdraví, avšak Váš protějšek Vám může odbýt sto jinými, byť méně racionálními protiargumenty – slyšel o člověku, který přes celoživotní zdravou životosprávu rakovinou také onemocněl. Bude možná tvrdit, že tabák je jednou z radostí, které v životě má – a život přece není věčný, měl by se užít, dokud je, a tak dále. Tato nezdolnost proti přesvědčení neunikla zkoumání psychologů a po jejich zkoumání byla označena jako konfirmační zkreslení.
V roce 1979 trojice psychologů (Charles G. Lord, Lee Ross a Mark R. Lepper) provedla experiment, ve kterém dvěma skupinám, zastáncům a odpůrcům trestu smrti, předložili fiktivní studie s tímto tématem. Jedna studie poukazovala na pokles vražd po zavedení trestu smrti a zdůrazňovala jeho efektivitu, druhá studie se zaměřovala na jeho negativní efekt, kdy naopak došlo ke zvýšení počtu vražd. Zastánci trestu smrti pak hodnotili častěji jako odborně správnější i jako přesvědčivější studii podporující trest smrti, zatímco odpůrci hodnotili jako správnější i přesvědčivější studii trest smrti zamítající. Kromě toho se obě skupiny ještě více polarizovaly ve svých postojích. Zastánci trestu smrti byli po přečtení obou studií ještě horlivějšími zastánci, odpůrci ho ještě zarytěji odmítali.
Z toho lze tedy vyvodit, že konfirmační zkreslení lze charakterizovat jako tendenci vyhledávat a vyhodnocovat informace takovým způsobem, který upřednostňuje stávající přesvědčení a očekávání. Předložíte-li lidem několik informací, snáze si proto všimnou, zapamatují a budou věnovat více času a pozornosti těm, které jsou v souladu s jejich dosavadním názorem. Z jejich strany se tedy nebude jednat o nějaké vědomé ignorování informací dalších, budou tuto selekci provádět nevědomě.
Možná si pře čtení těchto řádků vzpomenete na současnou politickou situaci. Což je zcela oprávněné, neboť politika je jedním z prostředí, kde odchází ke střetům různých názorů velmi zřetelně. Ačkoli je většina informací o názorech a činech určitých stran dostupných rovnoměrně, lidem obvykle přijdou rozšířenější názory jejich stran, protože je nevědomě vyhledávají. Pakliže někdy přece jen narazí na zprávu jejich přesvědčení vyvracející, argumentují korupcí, podplacenými medii atd. Jedním z důsledků konfirmačního zkreslení je totiž i efekt zpětného rázu, který způsobuje, že pokud jsme konfrontováni s důkazy, které jsou v konfliktu s naším přesvědčením, máme tendenci držet se původních názorů ještě pevněji.
Zdroj: Lord, C. G., Ross, L., & Lepper, M. R. (1979). Biased Assimilation and Attitude Polarization: The Effects of Prior Theories on Subsequently Considered Evidence. Journal of Personality & Social Psychology, 37(11), 2098–2109.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
