To, že většina může ovlivnit menšinu se zdá být intuitivní. Nacházíme-li se obvykle mezi lidmi, kteří mají opačné názory než my, můžeme snadno podlehnout strachu, že nás kvůli jinému smýšlení z kolektivu vyčlení nebo nás, jak se říká, převálcují. Za určitých okolností ale velikost skupiny nemusí nutně znamenat, že čím větší skupina je, tím větší vliv na menšinu uplatní. Přece jen i z historie se ukázalo, že relativně malá skupina osob, která konzistentně a neoblomně prosazovala vlastní názor, dokázala tento názor navzdory převaze opozice prosadit. Vezměme si například takové sufražetky, které bojovaly za volební právo žen. I přesto, že se nejednalo o žádnou relativně velkou skupinu, měla jejich aktivita podstatný vliv na rovnoprávnost obou pohlaví.
Většina veřejně známých výzkumů v oblasti sociálního vlivu a konformity zpravidla zobrazuje větší skupinu jako vlivnější. Nicméně už i výzkumníkům, jejichž práce jsou zmiňované v kontextu vlivu většiny na menšinu, připadalo atraktivní zaměřit se i na situace, za jakých může většinu ovlivnit menšina. Francouzský psycholog Serge Moscovici a jeho kolegové v šedesátých letech dvacátého století prováděli výzkum, během kterého účastníky výzkumu vyzvali, aby určovali, jaký barevný odstín se na předloženém materiálu jedná. Jednalo se o odstíny modré, nicméně mezi skupinou účastníků výzkumu byli v menším počtu zamícháni i asistenti výzkumníků, kteří uváděli, že se jedná o odstíny zelené. Ačkoli tomu tak nebylo ve všech případech, za určitých podmínek se skutečně podařilo menšině většinu přesvědčit.
Z výzkumu tedy vyplynulo, že menšinový vliv není univerzální, ale děje se jen v některých situacích. Jednou z velmi důležitých podmínek je v tomto případě jednota v úsudku menšiny. Ta má největší možnost většinu ovlivnit, pokud vyjadřuje na problém jasný názor, pevně se ho drží, odolává tlaku většiny na změnu názoru a je konzistentní v argumentaci a vystupování.
To, proč se tak děje je vyvolané rozdílnými způsoby, jakými lidé mají tendenci s druhými lidmi souhlasit. Jednak tak činí kvůli touze být druhými přijímáni a jednak proto, že se zajímají o správné a pravdivé informace. Výzkumy o vlivu většiny na menšinu se zaměřují na takzvané veřejné vyhovění, které probíhá v důsledku toho, že chceme být zkrátka větší skupinou přijímáni a oblíbeni. Početně převažující skupina má možnost menšinu za určitý názor jednak odměňovat nebo naopak trestat, a to podle toho, jaké názory určí jako normu. Na druhou stranu většina se obvykle v tomto duchu nemusí zamýšlet nad tím, co si o ní myslí menšina (která také nemá možnost je obdobně sankcionovat nebo odměňovat). Proto menšina uplatňuje jiný způsob vlivu, než je způsob normativní – naopak je třeba, aby se zaměřila na informace, nová fakta a myšlenky, které mohou přimět většinu přehodnotit své dosavadní názory.
Vrátíme-li se k příkladu se sufražetkami z úvodu, bylo již zmíněno, že za práva žen bojovaly neoblomně a konzistentně – vedlo je k tomu přesvědčení, že práva žen jsou něco logicky i legálně smysluplného. Historie ale nabízí mnoho takových příkladů a koneckonců i jedno z největších světových náboženství jako je křesťanství mělo své počátky u relativně malé skupiny osob.
Zdroj: Aronson, E., Wilson, T. D., & Akert, R. M. (2014). Social psychology (8th ed., international ed.). Pearson.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
