12 psychosociálních příčin vzniku duševních poruch

0
626

Lidé se liší nejen fyzickými dispozicemi, typem postavy, barvou očí a vlasů, výškou… ale především také osobnostní charakteristikou, temperamentem, vitalitou a psychickými vlohami. Vědci, kteří se snaží přijít na příčiny vzniku psychických poruch musí brát v potaz také velký vliv předpokladů, individuální charakteristiky osobnosti a intrapsychické dispozice (např. temperament).

Komu zvoní hrana

“Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj : smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.” John Donne, 1624

Člověk není ostrov, jak se dočtete ve známé anglické básni. Člověk není v běžném světě izolovaný. Je součástí mnoha vztahů a interakcí. Od samého počátku své existence je člověk vztahově závislým na svém okolí. Dítě se vyvíjí v těle matky a tím je na ní závislé a navazuje vztah. Po narození přibývají další aktéři mezilidských vztahů v jeho životě. Otec, rodina, vrstevníci a posléze autority a široká veřejnost. Společenství lidí je složitý a propletený systém vztahů a interakcí. Není tedy překvapením, že právě vztahová-sociální složka je tou nejdůležitější při vývoji a růstu zdravého jedince.

Vztahová-sociální složka lidské psychiky tak může být jedním ze zdrojů psychických poruch a nemocí. Zkoumáme-li příčiny poruchy či nemoci, nemůžeme se v žádném případě vyhnout otázce rodiny a společenských vztahů. Mohou být hlavním důvodem změny chování.

Hlavní příčiny duševních poruch

  1. Rodina – jisté je, že chování rodiče vůči jeho dítěti má na něj nezvratné dopady a vliv na vývoj psychické poruchy. Jakým směrem to dětskou psychiku posune není možné říct předem. Na vývoj mají vliv ještě i další aspekty. Nicméně psychické zdraví může být přílišnou kritikou, nedostatkem lásky, důvěry, opovržením nebo deviantním chováním ze strany rodiče silně narušeno. Rodina je nejvýznamnějším sociálním aspektem vývoje člověka a určuje jakým směrem se bude jeho osobnost ubírat. Jaký život si zvolí a jak se bude chovat. Pokud selže rodina v poskytnutí í nejen základních ekonomických jistot a zázemí, ale především v poskytnutí emoční stability a stimulů, vztahových vazeb a vzorů chování, dochází k poškození psychiky dítěte, které je náchylnější ke vzniku poruch a nemocí duševního rázu.
  2. Dlouhodobá zátěž a určité životní události- týrání, ztráta rodiny a blízkých, separace, zanedbávání péče – to jsou příčiny, které zanechávají silný negativní prožitek na lidské bytosti (nejen u dětí, ale po celý život) a jsou podnětem pro narušené vnímání a formy chování. Mohou vyústit až v dysfunkční chování, myšlení a naladění. S těmi dále pracuje kognitivní model deprese.
  3. Vrstevnická skupina – vliv a normy chování, vnímání a oblíbenosti, podpora a zapojení do kolektivu, vědomí vlastní hodnoty a pozitivní či negativní přístup okolí.
  4. Vliv širší lidské společnosti – navazuje na předešlou kategorii, poskytuje rozvoj osobnosti a socializaci, rozvoj dovedností a morálního cítění.
  5. Vliv sociokulturního prostředí – utváří názory a hodnotový systém, sociální vztahy a je odrazem chování jedince.
  6. Sociální ztráty – ztráty partnera či přátel,ztráta svobody, jistot, nezávislosti a schopností.
  7. Sociální konflikty – nesoulad s názory a chováním nějaké skupiny, vybočení a špatná integrace do sociálního celku, zneužívání, násilí a šikana, dlouhodobě disharmonické vztahy.
  8. Intrapsychické konflikty – střety neslučitelných a podobně silných emocí v lidské psychice.
  9. Frustrace – zabránění v uspokojení subjektivně vnímaní potřeby a nebo dosažení subjektivně vytouženého cíle.
  10. Trauma – negativní zážitek, který přesahuje běžnou lidskou zkušenost; krize,…
  11. Deprivace – dlouhodobé neuspokojení lidských potřeb citového, fyziologického a biologického charakteru. Například jídlo, pití, spánek, citové vazby, sebeprosazení.
  12. Působení stresujících faktorů a stresových situací – pocit nezvladatelnosti, nesplnitelnosti a nemožnosti ovlivnit situaci, tlak vyžadující příliš mnoho změn, neschopnost změny a ukončení situace, vede v dlouhodobějším měřítku k narušení lidské psychiky.

Bránit se vzniku psychických chorob zapříčiněních psychosociálními aspekty lze skrze odolnost, houževnatost a nezdolnost. Pomocí osobnostních charakteristik, vloh, vrozených dispozic a dovedností, stejně tak jako získaných vědomostí a snahou udržet si psychickou integritu a řešit problémy včas.

NECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář
Prosím, vložte Vaše jméno
This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.