…dokáže nás zmást, zkreslit naše vzpomínky či dokonce vytvořit vzpomínky úplně nové. Dnes si popíšeme některé z fenoménu paramnézie.
A co to vlastně paramnézie je? Jedná se o poruchy paměti, mezi které zařazujeme např. Déjà vu a další kvalitativní poruchy paměti. Člověk pak považuje za pravdivé ty vzpomínky, které jsou nepřesné, zkreslené či úplně falešné. Právě paměť je neobyčejně tvárná. Pokuste se vzpomenout na nějakou situaci, která se stala před rokem. Přisuzujete jí stejný význam i pocity, které jste cítili tehdy? Nebo ji dnes už vidíte v trošku jiném světle? A co když si na tuto situaci vzpomenete za 10 let… Bude to pořád stále stejné?
Ve většině případů je zcela normální, že danou situaci vnímáte rozdílně. U některých zvláštních případů to ale může být i průvodním jevem propukající duševní nemoci.
Paramnestické poruchy
V lehčích formách se může tato porucha vyskytovat i u zdravého člověka, který se snaží vyplnit určitou mezeru ve své paměti. Vybájí si tedy smyšlenou historku. Tzv. pseudoreminiscence se objevuje u svědků trestných činů, kdy jejich výpověď může být zkreslená či přímo můžou vědomě lhát.
Závažné poruchy vznikají v důsledku organického porušení mozku, které mohou způsobit léze, závažná traumata hlavy, rakovina či cévní mozkové příhody.
Zajímavou formou je kryptomnézie. Tehdy si osoba myslí, že dostala kreativní a originální nápad. Bohužel se však jedná pouze o vzpomínku. Takto pak můžou vzniknout neúmyslné plagiáty uměleckých děl i jiných prací.
Je to manžel nebo milenec?
Splést si tyto dvě osoby by jistě nechtěla žádná z žen, která miluje dobrodružství. Při zamyšlení se nad touto situací nám to může připadat úsměvné. Ovšem pro lidi trpící prosopagnosii to může být každodenní noční můra. Při této poruše pacient není schopen rozeznat tváře lidí a všechny osoby mu připadají stejné.
Tento typ poruchy může být jak vrozený, tak získaný a může i nemusí být spojený s neschopností rozeznávat i další věci – auta, místa, domy…
Když lžeme sami sobě
Při konfabulaci si pacient doslova vymýšlí různé vzpomínky, aby zaplnil mezeru v paměti. Pacient pak na této vymyšlené vzpomínce trvá, byť může být nesmyslná až bizarní. Nejsnadněji ji poznáte, když se dotyčného zeptáte na jeho vlastní zážitky. Kolikrát se zeptáte, tolik dostanete odpovědí, a to pokaždé zcela rozdílnou.
S paramnézií se může setkat každý z nás. Ať už se skutečné reality či filmu. Bývá to podkladem ke zvýšení napětí právě ve filmech. V nepatologické formě jim tedy vděčíme za naši inspiraci.
Inspirace pro článek: Paměťové zkreslení
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
