Projevy lidského chování se mohou výrazně lišit na základě mezilidských interakcí. Jinak se chová člověk jako samostatný jedince a velmi odlišně se pak může chovat člověk jako součást anonymního davu. Právě psychologické projevy jednání davu a dopad na morální a hodnotový systém jedince je předmětem častého zkoumání.

Faktem je, že lidé se v rámci davu cítí býti anonymní, méně důležití a méně zodpovědní nejen za své chování, ale i za projevy ostatních a následky, které jejich řádění může mít.

Jednání v rámci skupiny lidí se dá rozřadit odborně do několika skupiny: Hromadné chování, masové psychické jevy a davové chování.

Hromadné chování je popisováno jako projev skupiny lidí v reakci na specifické životní okolnosti. Vliv neobvyklé situace, která způsobuje psychickou zátěž a skupina se tak stává celkem reagujícím na základě podnětů a determinujících faktorů. Lidé v takovém případě  podléhají schématu spontánního interakčního chování.

Masové psychické jevy jsou skupinovým chováním, které vzniká spontánně a bez předem plánovaného vývoje. Takové projevy jsou nejen neorganizované, ale také zcela nepředvídatelné a jsou závislé na stimulaci skupiny. Masové psychické jevy můžeme vidět například během koncertů oblíbených hudebníků a v publiku divadelních představení. Projevy přízně a ocenění nebo naopak neporozumění a nechuti jsou závislé na tom, jak se skupina lidí stimuluje zážitkem a jejich ovace jsou masovým psychickým jevem. Začne- li tleskat a hvízdat několik jedinců, za krátko se k nim zbytek publika zpravidla přidá.

Chování davu je definováno jako aktivní uskupení, které je spojeno s negativními projevy skupinového chování. Dav tedy nejčastěji popisujeme jako:

  1. agresivní – který terorizuje nebo ničí své okolí
  2. unikající – panika způsobená například při požáru
  3. získávající – skrze rabování, loupeže,…
  4. výrazový – manifestace a demonstrace

Pro chování davu platí, že se jedná o větší uskupení lidí, kteří vstupují do interakce na veřejném místě a jsou obvyklou součástí života ve městě. Davem se stává skupina lidí čekající na MHD, publikum v divadle, lidé v nákupním centru. Dav se většinou projevuje fyzickou stísněností okolí. Na základě okolností získává dav naprosto jiné a nové vlastnosti, než mají jedinci, kteří jej tvoří.

Pravidlem pro chování davu je ovšem fakt, že lidé ztrácí vědomou osobnost a pocity a myšlenky davu se zaměřují jedním směrem. V rámci procesu identifikace s davem se vytváří tzv. kolektivní duše. Je přechodná a má velmi specifické vlastnosti. V závislosti na kolektivní duši pak jedinci jednají jinak než by se zachovali individuálně. Vzniká jediná duše davu, který cítí, myslí a jedná organizovaně jako nová bytost. Tomuto psychologickému jevu se odborně říká zákon duševní jednoty davu.

Dav se pak chová jako primitivní jedinec – jeho inteligence klesá stejně úměrně tomu, jak stoupá jeho ochota a schopnost přejít v činy. Dav je charakterizován podle své velikosti, tvaru a vnitřní podstruktury. Důležitá je také polarizace davu závisející na orientaci řečníka.

Mezi další vlastnosti, které je možné u davu pozorovat, patří pohyb, šíření informací a jejich percepce, popudlivost, davová logika a sugestibilita.

Davové šílenství je nejčastěji užívaná fráze ve spojitosti s popisem chování davu. Není sice naprosto přesná, ale laicky oblíbený popis složitého psychologického jevu.

KOMENTOVAT

Prosím vložte poznámku
Prosím, zadejte své jméno a příjmení