Co na srdci, to na talíři

Zdravá výživa, diety, doporučení, články a rady, po kterých zaručeně zhubnete… Určitě to znáte. Co jíst, kdy a jaké množství? Existuje spousta časopisů, knih a letáků a v každém je něco jiného. Jak se v tom má člověk vyznat?

Stravovací návyky se neustále mění. Vzpomeňme si, co jsme jídávali jako děti, co nám vařili rodiče, co bylo k obědům ve škole a co se prodávalo v obchodech. Srovnejte to s tím, jak se stravujeme dnes. Mnoho z nás má ještě v živé paměti, jak se rodina sešla u oběda nebo večeře a jak nám maminka s láskou chystala svačiny do školy. Co je dnes jinak? Jíme dnes za chůze, většinou si jen tak „zaplácneme“ žaludek, často produkty rychlého občerstvení, které nás zasytí jen na chvíli. Všude slýcháme a čteme, že žijeme v uspěchané době. Jak se to pozná? Na tom, jak se lidé stravují. Na pořádné jídlo zkrátka nemáme čas. Nemáme čas na rodinu, na své záliby, na odpočinek a ani na jídlo.

Snídáš? Ne, nemám čas

Uspěchaná doba a nedostatek času na jídlo se dá docela výstižně demonstrovat na nejzákladnějším jídle dne – snídani. Snídáte? Pokud ano, tak co?
Kdo se podívá do nejrůznějších výzkumů o tom, jak a jestli vůbec snídáme, bude možná zaskočený čísly: 14 procent lidí nesnídá nikdy nebo jen výjimečně a 21 až 22 procent to zvládne jen občas. Dalších zhruba 15 procent snídá pouze v neděli. To znamená, že třetina až polovina lidí nesnídá vůbec nebo mizerně.

Je také otázka, kolik z těch 49 procent údajně snídajících považuje za snídani kávu a cigaretu, případně čaj se sušenkami, které spolykají v letu do práce.

Výzkumy odborníků o tom, co nám může způsobit ráno bez snídaně, jsou docela alarmující. Podle vědců z Harvardské univerzity v Bostonu hrozí takovým lidem třikrát větší riziko obezity. Nemluvě o větším nebezpečí dalších zdravotních potíží, jako je cukrovka, infarkt nebo různé infekce včetně zdánlivě banální chřipky.

Co mám vlastně jíst?

Zdá se tedy, že vynechání celého jednoho jídla je větší hřích, než jedna kremrole, která se na nás usmívá z regálu v oddělení lahůdek. Základem je tedy najít si na jídlo čas a dle možností také jíst výhradně domácí a kvalitní stravu, než přežívat na polotovarech a rychlém občerstvení. Co tedy jíst? Co chystat dětem k svačině, aby zvládly dopoledne ve škole a nemusely si kupovat další, často nezdravé potraviny ze školních automatů?

Určitě se vám vybaví známé potravinové pyramidy. Už jste ale slyšeli o tzv. Zdravém talíři? Specialistka na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková se snaží postupně učit české strávníky jíst zdravě a smysluplně. Tvrdí, že kdo se naučí jíst podle doporučení Zdravého talíře, bude nejen zdravější a odolnější vůči nemocem, ale bude i úspěšnější – ve studiu, v práci, v životě vůbec.

Zdravý talíř je jednoduchá a funkční pomůcka zdravé výživy, která vychází z amerického My Plate, dle doporučení Harvardu a PCRM. Složení talíře odpovídá moderním vědeckým poznatkům, ukazuje nejlepší cestu k udržení zdravého těla i hmotnosti, tvoří základ zdravotní prevence a podpory účinné léčby.

Proč má talíř nahradit pyramidu?

První výživová pyramida vznikla již v roce 1974 ve Švédsku. Známější je americká verze z roku 1980 a o něco zdravější Středozemní pyramida z roku 2000 s výrazným posunem k rostlinné stravě. Přesto je na stránkách českých ministerstev zdravotnictví a zemědělství nadále doporučována obdoba nejstarší švédské pyramidy:

Výživová pyramida již neodpovídá moderním poznatkům o zdravé stravě. Dodržování pravidel podle této pyramidy se podílí na epidemii obezity a cukrovky a může také přispívat k rozvoji srdečně cévních onemocnění.

Jak vypadá zdravý talíř?

  • Zelenina by měla tvořit nejméně čtvrtinu příjmu potravin. Čím více rozmanité zeleniny upravené na různé způsoby sníte, tím lépe. Hranolky se k zelenině nepočítají a brambory patří svým složením spíše k polysacharidům.
  • Ovoce tvoří druhou čtvrtinu talíře. Nejzdravější a nejvýživnější je jíst sezónní ovoce různých druhů a barev. Příjem ovoce je možné nahradit konzumací zeleniny.
  • Bílkoviny získáte nejlépe z ryb, luštěnin, ořechů, semínek, zakysaných mléčných výrobků, vajec či masa. Většině z nás prospívá vyšší podíl rostlinných zdrojů bílkovin. Vybírejte dle své chuti i stravovací filozofie.
  • Polysacharidy jsou nejlepší v přirozené podobě. Například jáhly, ovesné vločky, žitné kváskové chleby či divoká rýže. Důležité je omezovat pojídání výrobků z nehodnotné bílé mouky.
  • Oleje a tuky jsou nejhodnotnější v superzdravých potravinách jako ořechy, avokádo či ryby. Vhodné je i kvalitní máslo a zastudena lisované rostlinné oleje. Nejezte margaríny a omezte i další průmyslově upravené tuky a oleje.
  • Tekutiny jsou nejlepší v podobě čisté vody a neslazených čajů. Slazené nápoje a čaje raději zcela vynechte.

Celkově jsou doporučovány přirozené potraviny před polotovary, lokální a bio potraviny před nekvalitní velkoprodukcí a dovozem. Kromě zdravé stravy si dopřávejte také venkovní pohyb, dostatek spánku, přátel a dobré nálady!


Začněte se rozvíjet ještě dnes!

Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.

banner