První pohled odhalí fyzické neduhy a problémy. Mnohem snáze než duševní poruchy, se kterými mohou výkyvy v chování ve valné většině případů souviset. Diagnóza oboru psychiatrie se musí skládat i z posouzení a vyšetření tělesných aspektů a problémů pacienta.
Není překvapením, že se do klasického zdravotního vyšetření u lékaře zahrnují standardní parametry jako je výška, váha, krevní tlak a puls, tělesný teplota. Dále se lékař musí soustředit na tělesné projevy nemocí na kůži, při pohybu, neurologického i interního charakteru. Je nutné prověřit základní reflexy (reakce nervů poklepem, poslech dýchání a srdečních ozev, prohmatání břicha). Nejdůležitější jsou známky úrazů, sebepoškození a kožní změny jako léze nebo vyrážky.
Diagnóza je složitá skládanka
Po vyšetření vytváří lékař kompletní diagnózu, která bere v potaz výsledky tělesného i psychiatrického vyšetření a snaží se na základě prokázaných symptomů určit syndrom tedy poruchu, kterou pacient trpí. Mnohdy není jednoduché stanovit jednu příčinu a poruchu, protože symptomy se u poruch často překrývají a kombinují. V rámci diagnózy je nutné zvažovat všechny možnosti a všechny výsledky. Uvažovat nad jinými kategoriemi poruch i vysvětlením symptomů. Ke konečnému rozhodnutí a závěrečné diagnóze může dojít až po delší době a několika kolech vyšetření včetně hospitalizace a sledování pacienta po nějakou dobu k dosažená přesnějších výsledků.
Na základě diagnózy začíná další fáze a to určení léčebných metod a medikace. Diagnóza může být také pouze odrazovým můstkem k dalším vyšetřeních na základě změn stavu a progrese nemoci nebo naopak léčebných úspěchů. Mnohdy jsou psychiatrické poruchy spjaty s dalším postupem formou vyšetření mozku řadou přístrojových metod jako je CT, magnetická rezonance, EEG, laboratorní testy a další psychologická vyšetření a rozhovory.
Na veškerá počáteční a diagnostická vyšetření pak postupem času navazují vyšetření kontrolní, která mají za cíl zjisti vývoj a průběh léčby a její úspěchy nebo naopak důsledky nemoci na současný stav pacienta.
Velmi nápomocné je ke stanovení diagnózy laboratorní vyšetření, které zkoumá vzorky krve a moči a na jejich základě dokáže dodat podklad pro správnost diagnózy nebo naopak vyloučit uvažovaný směr, kterým se psychiatr ubíral, bez těchto důkazů. Laboratorní vyšetření nemůže samo o sobě sloužit jako podklad psychiatrické diagnózy nicméně existuje několik málo duševních poruch u kterých je na základě biochemického rozboru možné je vyloučit nebo potvrdit.
Laboratorní vyšetření
- klasické vyšetření moči – zjišťuje přítomnost bílkovin, červené krvinky, udává PH, detekuje glukózu,..
- speciální – ukazuje koncentraci hormonů, psychofarmak, návykových látek, metabolitů neurotransmiterů (především kyseliny, které zajišťují přenos, rozklad a působení jednotlivých hormonů), aktivitu enzymů
Speciální vyšetření je většinou prováděno z odběru krve, moči a ve vážnějších případech také mozkomíšního moku, kvůli vyloučení infekce mozku a infekčních chorob jako je například AIDS.
K dalším typům vyšetření je možné použít také propojení s oborem neurologie, interny a genetiky, na jejichž základě je možné stanovit rizikové faktory a dědičné předpoklady pro vznik poruch. Laboratorní vyšetření jsou dnes schopné doslova zázračných odhalení a ve spolupráci s pozorováním postupu léčby a reakcí pacienta dosahují vynikajících pokroků. Laboratorní vyšetření je pravou rukou psychiatrie.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
