Ve světě je stále více pozornosti věnováno zdravému životnímu stylu, zahrnující zdravé stravování a pohyb. Přes to stále vzrůstá míra obezity v populaci. Obezita je také spojována s mnoha zdravotními riziky jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, nebo nemoci srdce a cév. Stále tradují mylné představy, které spojují obezitu či nadváhu se slabou vůlí, leností a dalšími negativními vlastnosti. Jedení je však přirozeným instinktem, který nás udržuje při životě. Potřebuje přijmout dostatek energie, aby naše tělo mohlo správně fungovat. Z generace na generaci jsou tedy předávány geny, které zajišťují to, abychom tuto potřebu uspokojovaly. Další geny mají na starosti to, aby se přebývající energie ukládala „na horší časy“. Problém však je, pokud něco nefunguje tak, jak má.
Dědičnost a obezita
Obezita nejspíše souvisí s dědičností. Hamer a Copeland (2003) uvádějí výsledky studie, která u jednovaječných dvojčat měřila jejich index tělesné hmotnosti. Tělesná hmotnost obou sourozenců korelovala ze 70%. Byla tedy velká pravděpodobnost, že pokud má jedno z dvojčat nadprůměrnou tělesnou váhu, má vyšší váhu také druhé z dvojčat. Toto zjištění tedy tělesnou váhu přisuzuje dědičnosti spíše než vlivu prostředí. Důležitost dědičnosti potvrdila také další studie, která se zaměřila na adoptované děti a jejich rodiče. Váhově blíže měly děti ke svými biologickým rodičům a to oproti adoptivním rodičům.
S nadváhou úzce souvisí leptin. Leptin je hormon, jehož pojmenování vychází z řečtiny a lze ho přeložit jako „štíhlý“. Díky leptinu jsou tukovým buňkám posílány signály, které tukovým buňkám dávají pokyn, aby byl leptin vypuzován do krevního oběhu. Více leptinu přispívá k úbytku váhy, méně leptinu k přírůstku váhy. Leptin totiž omezuje potřebu přijímání potravy a to vede k úbytku váhy. A naopak, při dysfunkci, kdy je do oběhu vyměšováno malé množství leptinu nebo neaktivní leptin, to posléze vede k nadváze, obezitě a přejídání. Ani toto zjištění však úplně nevysvětluje příčiny nadváhy.
Emocionální přejídání
Nadváha nemusí mít jen původ biologický. Přejídání, které v některých případech vede k nadváze, může mít psychickou podstatu. Jídlo se totiž může stát podporou a prostředkem útěchy ve stresu, při smutku nebo krizi. Potřeba, která v takových chvílích nastane, lze nazvat jako psychický hlad. Zde hraje důležitou roli další hormon a to serotonin. Nedostatek serotoninu může být spojen s pocity smutku, může mít také spojitost s depresí nebo úzkostí. Tělo potřebuje cukr a škrob, aby se zvýšila produkce aminokyseliny tryptofanu do mozku. Ta je základem pro vznik serotoninu. To je jedním z vysvětlení, proč má člověk při stresu chuť na něco sladkého, jako je čokoláda nebo dort.
Výše uvedená vysvětlení jsou však jen několika dílky ve složitém procesu, který ovlivňuje příjem a uchování energie a který má vliv na tělesnou hmotnost.
Zdroj: Hamer, D., & Copeland, P. (2003). Geny a osobnost. Praha: Portál.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
