Generace Y – lidé na pomezí dětství a dospělosti

0
92

Lidská společnost se neustále vyvíjí jako každý živý organismus v přírodě. Přizpůsobuje se situaci a podmínkám. Ačkoli dostat se do dnešní podoby trvalo miliony let, vývoj společnosti a změny se neustále zrychlují. Díky moderním technologiím a tempu života. Prodlužuje se délka života, zvyšuje se kvalita i možnosti, které máme. Logickým předpokladem by bylo také myslet si, že vývoj lidské osobnosti a přechod od dětských střevíčků k dospělosti je mnohem rychlejší.

Překvapivě tomu tak není. Podle sociologických průzkumů naopak vývoj posledních tří dekád v lidské společnosti, a především v té středoevropské, silně zamíchal kartami. Dnešní mladí lidé tedy rychleji opouštějí své dětství a přestávají věřit na pohádky a mýtické postavy, co jim nosí dárky pod stromeček, ovšem k úplné dospělosti mají ještě daleko. Doba dospívání a tzv. rané dospělosti trvá dnešní mladé generaci mnohem déle než jejich rodičům. Řeč je o tzv. generaci Y, generace lidí narozených v 80. a 90. letech 20. století. Generace mladých lidí, kteří se právě teď dostávají na pomezí mezi prodlouženou dobou dospívání a přechodem k pravé dospělosti se vším všudy – tedy s trvalým partnerským vztahem, stabilní prací i bydlením. Dospělostí se spoustou závazků a odpovědnosti. Všechny tyto závazky na sebe generace jejich rodičů brali ve věku kolem 20 let. Zakládali rodiny a stavěli domy. Dnešní dvacátníci jsou ovšem v podstatě ještě dospívajícími dětmi. Začínají studovat, cestovat a hledat své místo. Nehrnou se do trvalých pracovních pozic ani vážných vztahů. Nezavazují se hypotékou a nejsou ještě rozhodnutí, kam vlastně směřují.

Od starších generací často slýcháme, že dnešní mladí jsou nezodpovědní a líní. Nechtějí pracovat a jen využívají všechny možnosti k odložení jejich povinností. Přestože se to tak může zdát starší generaci, která byla zvyklá žít prostě jinak, dnešní mladí lidé jsou ve zcela jiné situaci. Dnešní svět nabízí dospívajícím velké množství možností a je zde tlak na správnou volbu. Mladí lidé se tak dostávají do velmi složité situace, v níž hledají, jakým směrem chtějí vykročit. Ve změti eventualit a informací je velmi složité rozhodnout se jistě a závazně pro jeden směr a jednu cestu. Možnosti, které jejich rodiče neměli a nemuseli se tedy rozhodovat.

Sociologové prokázali, že mladá generace Y je mnohdy zmatená a pociťuje úzkost z tlaku volby, který je na ně kladen. Riziko, že si zvolí špatně a zahodí vše ostatní je příliš velké a ve srovnání s delší dobou na rozmyšlenou se nezdá být dobrou volbou. Potřeba lepšího vzdělání, širšího obecného přehledu a rozsáhlého setu schopností k dosažení úspěchu v práci i osobním životě je výrazně silnější. Získat stabilní pracovní pozici s potenciálem růstu je složité i díky starším generacím, které dnes setrvávají na svých postech mnohem déle, spolu s prodlužující se délkou života a pozdějším odchodem do důchodu. Místa pro mladé tak v některých oborech například v dostatečném množství nejsou k mání. Další rys vývoje, se kterým se předešlé generace nemusely vypořádat.

A tak zcela logicky lidé generace Y raději studují, cestují a rozšiřují si přehled a sadu schopností, které jim snad do budoucna pomohou se usadit a zvolit si správného partnera, pracovní kariéru i místo k životu. Generace Y je výsledkem politických, kulturních i sociálních změn vývoje společnosti za uplynulé období a jejich nástup dospělosti je tak posunut v zájmu jejich sociologického dozrávání o jednu až dvě dekády oproti věku jejich rodičů. Není na tom ovšem nic nepochopitelného. Tlak a úzkost, kterou pociťují je novým jevem a žádá si čas, se s ním vypořádat. Průměrný věk získání trvalé pracovní pozice a zakládání rodiny se tedy posunul mezi třicátý a čtyřicátý rok života. S ohledem na dlouhou délku života a vyhlídky na pozdní odchod do důchodu současné generace Y, se není čemu divit.

NECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář
Prosím, vložte Vaše jméno