Písmo nás všechny provází od první třídy, někdy již od školky. Začneme trénovat, jak správně držet psací pomůcky, pastelky vyměníme za dospěle vypadající pera a abstraktní malůvky na výkresech i kreativní vyjádření na stěnách dětského pokojíčku za spořádané stohy písanek.

Učitelé ve školách nás nutí obkreslovat písmenka do doby, než dokážeme zdárně napodobit všechny křivky, vlčí zoubky a bez počítání napíšeme správný počet obloučků u m, ani nezapomínáme na tečku nad měkkým i. V té chvíli jsme se zdárně naučili psát. Získali jsme další prostředek k vyjádření našich pocitů a myšlenek. Během školní docházky se vyžaduje, abychom psali dle osnov a naše písmenka byla všechna jako ze škatulky.

Jakmile opouštíme školní lavice, naše písmo se začíná měnit a přizpůsobovat našemu stylu života a osobnosti. Rychlost, tvar, velikost i sklon písma se liší. Je stejně jedinečné jako náš podpis nebo otisky prstů. Ačkoli jsou lidé nadaní na padělání a kopírování podpisů a písma jiných osob, každý má své vlastní unikátní písmo. Často si můžete povšimnout, že se písmo trochu mění s náladou a rychlostí psaní. Někdy máme více času písmenka dotáhnout a dokreslit obloučky, někdy je odbydeme rychlou vlnovkou.

Naše písmo je zrcadlením naší osobnosti

Protože písmo se stává naším unikátním rysem, je nasnadě, že se na základě jeho analyzování snaží vědci pochopit naši jedinečnou osobnost a najít cestu k našemu podvědomí. Na této myšlence je postaven mýtus podněcovaný kriminálními příběhy a detektivkami na televizních obrazovkách. Obor grafologie je snaha odhadnout lidský charakter na základě písma. V současné době je grafologie přijímána jako jeden z relevantních oborů posouzení lidského charakteru především v odvětví personalistiky a soukromého obchodního světa. Psychologové a vědci se ovšem od této metody distancovali a nazývají ji pseudo-oborem. Spojitost mezi určitými rysy písma a osobnosti nebyla nikdy prokázána legitimním výzkumem.

Kde se vzala grafologie

Počátky metody grafologie se datují zpět do 17. století, kdy si italský lékař Camill Baldi všiml rozdílností v písmu a začal jednotlivé rysy jako sklon, velikost nebo tvar přisuzovat rysům osobnosti. Na jeho myšlenky pak navazovali další, především katoličtí kněží a používali písmo k posuzování charakteru osobnosti. Grafologie skrze oddané zastánce této nepotvrzené ani nevyvrácené metody přežila do dnešních dnů a je stále vyhledávána jako metoda analyzování a nahlížení na lidský charakter a důvěryhodnost.

Je s podivem, že v dnešní době, kdy jen málokdo píše po odchodu ze školních lavic rukou (a to navíc pouze v případě, že vypadne elektrický proud nebo se rozbije tablet/počítač/smartphone), se tato metoda stále udržela v povědomí a je jedním z populárním psychologických mýtů naší kultury.

KOMENTOVAT

Prosím vložte poznámku
Prosím, zadejte své jméno a příjmení