Koloběh života sebou nese také těžká období pro rodiče i děti. Jedním z nich je bezesporu období puberty, dospívání a přerodu opatrovaného a chráněného dítěte v samostatnou dospělou bytost s vlastním rozumem. Otázka, která trápí spoustu rodičů a vrtá hlavou nespočtu mladých lidí: “Kdy a jak se člověk stává dospělým?” Jak se to pozná, kdy už nemají rodiče právo přikazovat a zakazovat a kdy jsou z puberťáků, kteří nemyslí na vlastní budoucnost, dospělí lidé s vlastním hodnotovým žebříčkem?
Na tuhle otázku hledá bez ustání odpověď množství vědců z oboru sociologie, psychologie i filozofie. Zabývají se jí právníci i politici při snaze rozhodnout, v jakém věku jsou za sebe lidé zodpovědní a připraveni činit životní rozhodnutí. Hranice věku, kdy mohou začít řídit automobil, dát si v baru sklenku alkoholu, vést sexuální život nebo vstoupit do manželství se v každé zemi a kultuře výrazně liší. Podle čeho lze dospělost posoudit? Čím se stane člověk dospělý? Prvním pivem, řidičákem nebo maturitou? Sociologové se shodli na několika kritériích, která jsou nicméně silně subjektivní a závisí na vlastním vnímání dospívajícího. Pokud je k sobě upřímný, dokáže si mladý člověk odpovědět, zda se on sám cítí dospělým naplněním těchto tří základních bodů:
- Schopnost přijmout za sebe zodpovědnost
- Nezávisle se rozhodovat
- Získat finanční nezávislost
Prvky dospělosti – podle čeho lze usuzovat, zda se jedná o dospělého jedince?
Jsou to ovšem kritéria ryze subjektivní a pro obecné posouzení dospělosti jen orientační. Ve snaze zachytit vývojové stupně dospívání a odhalit pravý nástup dospělosti vytvořila skupina vědců v čele se britským sociologemJeffreyem Arnettem sestavu kritérií, která by měla být pozitivně vyhodnocena, aby mohla vést k uspokojivému prohlášení člověka dospělým. Vědci ovšem varují, že kritéria jsou plněna postupně v delším časovém rozestupu a nelze je hodnotit jako seznam úkolů, ale spíše jako návod.
- Nezávislost – převzetí zodpovědnosti za svá rozhodnutí, emoční odpoutání od rodičů, stejně tak i odstěhování se a finanční nezávislost.
- Vzájemná závislost (interdependence) – orientace na dlouhodobé trvalé vztahy v partnerství, přátelství i práci
- Rolové přechody – změna role v níž se mladistvý nachází a přijetí dalšího stupně (ukončení studia, uzavření manželství, početí dítěte nebo „zakotvení“ v práci)
- Smíření se s normami – konec protestního chování vůči společenským normám (například neúměrné užívání drog a alkoholu či páchání dopravních přestupků), které je nahrazeno dospělejší akceptací pravidel a zásad
- Biologické přechody – schopnost mít děti – v současné společnosti nastupuje podstatně dříve, než lze byť jen uvažovat o dospělosti
- Chronologické přechody – dosažení plnoletosti je nejčastějším orientačním bodem (Získání všech práv dospělosti je s touto hranicí spojeno jen v některých zemích)
- Schopnost zajisti běžný chod domácnosti – specificky zaměřeno na péči o děti
Pokud mladý člověk zvládne tyhle kategorie splnit, pak má vyhráno a stal se oficiálně dospělým. Vysloužil si právo, aby s ním tak bylo nakládáno a mohl rozhodovat svobodně o svém dalším životě. A co vy, jak se díváte na dospělost vy? Přemýšleli jste o tom někdy? S kolika z výše uvedených ukazatelů se dokážete ztotožnit ve své představě přechodu do dospělosti?
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
