Jak se z člověka stane zboží?

Jakou cenu má lidský život? Práva a povinnosti? Zdravotní pojišťovny po celém světě našli odpověď i na tohle. Podle nich v roce 2008 měl lidský život hodnotu 12 millionů korun. V roce 2014 to bylo už jen 10 milionů. Dost znepokojující trend, když i uměle vyčíslená hodnota lidského života klesá.

Soudní systém se ještě jednohlasně neshodl na tom, kolik stojí zmařený lidský život, poslední návrhy se pohybovaly okolo 20 milionů jako odškodné pro rodinu pozůstalých. Zdraví je ke koupi, i bezplatná zdravotní péče se platí. Za kvalitu a lepší služby se i ve zdravotnictví platí více. A nikoho to nepřekvapuje.

V dnešním světě jsme totiž v podstatě uvyklý tomu, že všechno má svoji hodnotu. Všechno se dá za určitou sumu koupit. Je to výsledek trendu, který byl založen v 19. století především díky filozofii Karla Marxe a výzkumu sociologa Jürgena Habermase. Tito dva myslitelé dali základ teorii, která vyústila v dnešní konzumní společnost a masovou kulturu. Proces nazvaný komodifikace. Z práce a volného času se stala komodita vyvážená platem. Základ moderní prosperující společnosti a kapitalistického řádu věcí.

Umění a krásu všem

Nejčastěji se pro tento jev všeobecně používá název jako komodifikace kultury. Všichni známe slovo komodita, tedy věc, zboží, produkt se kterým se obchoduje, má nějakou cenu a přináší výdělek. Komodifikace znamená, že se takovým zbožím stávají věci, které bychom vlastně rozumem a lidským cítěním, za zboží nikdy nepovažovali, pokud by nebylo něco v naší společnosti špatně. Komodifikace je vysvětlením toho, proč si dnes můžete koupit lidi, jejich služby i lásku, jejich těla. Můžete si koupit zážitky skrze obrázky z dovolené a různé suvenýry. Můžete si pořídit fotografie zubožených místních obyvatel z dovolené z Afriky. Koupíte si terapii u svého doktora, abyste se cítili lépe. Koupíte si dítě k adopci. Koupíte si lidi i vztahy.

Člověk je kus zboží

Kulturní komodifikace tedy znamená, že se dá koupit, i v minulosti nepřenosné, duševní vlastnictví. Můžete si koupit umění, kulturní zážitek, cestování. Zaplatíte si soukromou školu a koupíte si tak lepší vzdělání. Pořídíte si auto a byt, uspořádáte párty a přijde spousta kamarádů, kteří by se neobtěžovali, kdybyste bydleli v garsonce. Vezmete svoji novou přítelkyni na luxusní večeři, protože s tímhle vylepšeným tělem a umělými řasami, musí mít jen to nejlepší. V zemích třetího světa si koupíte i manželku.

Originalita se vytrácí. Všechno se dá vyrobit masově v nespočetně kopiích. Umění do každého domu. Kulturní zážitek pro všechny. Ztrácí pak svoji cenu. Hodnotu toho nepřenosného a jedinečného okamžiku, které umění má nabídnout. Důvod, proč je jen jeden Picasso a jeden Rafael.

Čas jsou peníze

Sociologové definují dnešní situaci takto „kulturní průmysl zpracovává lidi a významy do komodit tak, aby sloužily jeho zájmům.“ Při procesu komodifikace se všechno a hlavně všichni stáváme zbožím, pro něž platí stejná pravidla konkurence a soutěže, jako pro auta nebo potraviny. Je to stresující myšlenka a obrovský tlak na úspěch a dokonalost.