Jak se zbavit obav z neúspěchu?

25

Když se lidí zeptáte, co jim brání v dosažení jejich cílů, řeknou vám mnohé. Někteří se budou odvolávat na nepříznivé okolnosti, jiní, ti kteří mají pravděpodobně dostatečně rozvinutou sebereflexi, spíše zmíní nedostatek dovedností nebo některou z negativních osobnostních vlastností. Ve spektru odpovědí se může objevit i vlastní obava z neúspěchu.  Strach, který lidé prožívají, když si představují všechny nepříjemnosti, které mohou nastat, pokud se jim cíle dosáhnout nepodaří. Na druhou stranu, je to právě strach z neúspěchu, který pohřbil mnohem víc snů než neúspěch samotný. 

Co vlastně znamená obava z neúspěchu? 

Strach z neúspěchu je vážný problém, který tíží spoustu lidí. Neexistuje žádná univerzální rada, jak se ho zbavit. Pro někoho může být tou nejděsivější obavou strach ze společenského znemožnění, někdo jiný se naopak bude odvolávat na možnou ztrátu finanční nebo materiální jistoty. Tak jako je důležité si definovat zvolený cíl a jeho aspekty, je stejně důležité dokázat si říct, co znamená cíle nedosáhnout. 

Znamená snad nedosažení cíle některou z výše zmíněných konsekvencí? Nebo je to snad situace, kdy se na cestu k dosažení cíle vůbec nevydáme? Nebo je to nesplnění jen určitého parametru daného cíle – třeba časové lhůty, ve které jsme ho chtěli dosáhnout? Pokud se nám podaří vymezit si jak cíl, tak to, co bychom považovali za neúspěch, můžeme už určitým konkrétním způsobem pracovat s diskrepancí, rozdílem, mezi těmito dvěma stavy a podle toho zvažovat své následné kroky.  

Racionální versus iracionální obavy 

Při uvažování nad scénáři, které mohou při cestě k cíli nastat, můžeme čelit dvojím hrozbám – reálným i imaginárním. Například člověk, který se v dnešní době rozhodne podnikat, čelí reálné hrozbě, že se mu investice kvůli současným omezením nevrátí. Má-li však někdo zároveň obavu, že by neúspěch způsobil společenské znemožnění, jedná se pravděpodobně o imaginární hrozbu. 

Dovede-li si člověk cíl i neúspěch vymezit, pravděpodobně již bude znát cesty, jak cíle dosáhnout. Bude vědět, co a jak udělá, aby odstranil reálné hrozby. Zbývající negativní pocity tak možná budou pramenit spíše z iracionálních představ, nějakých nekonkrétních “co kdyby” scénářů. Je otázkou, proč se pak těmito hypotetickými scénáři zabývat, když mohou zbytečně vyčerpávat a ubírat čas i energii. Vždyť samotná cesta k dosažení cíle se odehrává teď a tady, v přítomném čase. 

Chceme dosáhnout cíle nebo se vyhnout neúspěchu?

Při cestě ke kýženému cíli je také vhodné znát svoji orientaci na cestě k cíli – jestli je spíše zaměřená na prevenci neúspěchu, tedy zabránění ztráty v současnosti zajištěné jistoty, nebo naopak na dosažení úspěchu a růst. První ze zmíněných může odpovídat třeba takové snaze o zamezení ztráty práce nebo obavě z negativního hodnocení okolím. Druhá může být obsažena třeba ve snaze rozšířit klientské portfolio nebo získat povýšení. Buď se tedy jedná o vyhnutí se neúspěchu nebo zisku pozitivního výsledku. 

Není možné zevšeobecnit, která z těchto orientací je lepší nebo horší. Na druhou stranu, preventivní cíle se mohou častěji pojit s nižším nasazením, vynaloženým úsilím a úzkostným nebo dezorganizovaným chováním. 

Právě s preventivní orientací se také spíše bude pojit strach z neúspěchu. Proto by při definování svého cíle bylo nasnadě zamyslet se, jak si cíl určujeme. Jestli si jej volíme jen proto, abychom se něčemu vyhli, nebo jím chceme něco dalšího získat. Pokud nám to povaha dovolí, je vhodné snažit se volit spíše růstové cíle, které směřují k povýšení. Pokud nám však přirozenost brání takový cíl přijmout za vlastní, alespoň porozumět tomu, jaké potřeby v nás preventivní orientace vyvolává, a co nám při ní pomáhá ve svém úsilí vytrvat. 

I na flexibilitě záleží

Čím více budete přemýšlet o rozdílech mezi současným stavem a okamžikem, kdy uznáte, že je Váš cíl splněn, tím větší nejspíš budete pozorovat diskrepanci. S tím, jak člověk získává hlubší vhled  do problematiky se může stát, že mu cíl začne připadat čím dál vzdálenější. 

Jsou cíle, u kterých nejspíš budete muset zaměřit většinu své pozornosti k jednomu přesně danému a požadovanému výstupu – a prostě vytrvat. Jiné cíle si ale žádají otevřenost a flexibilitu. Může se dokonce stát, že bude nutné cíl nebo strategie k jeho dosažení pozměnit. Schopnost znovu přehodnocovat a redefinovat to, v co doufáme může být klíčovou obranou proti strachu z neúspěchu. Koneckonců i takové i schopnost vynaložit tak velkou snahu může být samotným cílem. 

To, co nás dělá nebojácnými, nakonec není skutečnost, že strach nezažijeme, ale že jsme si jisti, že dokážeme čelit následkům našich činů a přijmout je i s možnými riziky. K oné jistotě nám může pomoci sebepoznání. Přemýšlíte, jak se dá sebepoznání efektivně rozvíjet? Potom navštivte webinář, kde věříme, že odpověď na svou otázku naleznete.