Vyšetření u psychiatra nebo i psychologa, je pro většinu z nás spojeno s představou nenormálnosti. Člověk, který by takovou léčbu vyhledal většinou považujeme za blázna. V rámci společenského folkloru kolují vtipy o psychiatrech i blázincích a duševní poruchy mají do jisté míry ještě stále post jistého tabu ve společenské konverzaci. 

Přiznáte, že jsem unavení, vyčerpaní, máte toho moc v práci a jste ve stresu. Občas si lidé postesknou skutečně blízkým přátelům, že mají “depku”. Jenže to většinou se skutečnou depresí nemá pranic společného. Depresi si totiž málokdy dotyčný sám uvědomí, tím spíše, aby o ní dokázal otevřeně mluvit. Psychické poruchy a jejich léčba je v běžné konverzaci stále tabu.

O klasickém psychiatrickém vyšetření a léčbě se toho tedy reálně mnoho neví. Ne v širší neodborné společnosti. Jak vypadá postup psychiatra při vyšetření a léčbě pacienta?

Psychiatrie spolupracuje s dalšími obory, chce-li objasnit všechny příčiny nemoci, musí povolat na pomoc také ostatní odvětví medicíny. Určité symptomy jako například zmatenost a dezorientace, které pacienty do ordinace psychiatra dovedou mají často také původ v nějaké infekci, úrazu nebo užití toxické látky.

Při prvním vyšetření se provádí kompletní vstupní vyšetření pacienta, ambulantně nebo v hospitalizaci. Je pořízen záznam z prohlídky tzv. chorobopis (písemně nebo elektronicky). Chorobopis obsahuje základní identifikační údaje a popis nynějšího onemocnění, anamnézu, popis psychického stavu, diagnózu i diferenciální diagnózu, tělesné vyšetření, základní plán postupu a návrh terapie.

Velmi důležitý je popis nynějšího stavu, otázkami je konkretizován stav a vše zaznamenáno, včetně sebevnímání a popisu pacienta. Jeho slova a prožívání situace mohou být velmi důležité.

Anamnéza – zápisník jednoho zdraví

 

Anamnéza se snaží vyptat na veškerý dosavadní život, zázemí a původ. Nejlepší metodou je kombinace subjektivní (popis pacienta) a objektivní (odpověď třetí osoby, jeho okolí) metody. U některých psychických stavů je subjektivní anamnéza zavádějící až zcela nepoužitelná.

Anamnéza je složena z informací o rodině a jejich zdravotním stavu a nemocech, osobního celého života pacienta, otázkách sociálního a rodinného zázemí a všech vztahů s okolím, pracovních vztahů a záležitostí, informací o užívání návykových látek (včetně alkoholu, cigaret, farmaceutických prostředků, léků a doplňků), sexuální anamnézu a vztahy, léky a léčby prodělané v minulosti, alergické reakce a nakonec ujasnit si dosavadní kontakt a zkušenost s psychiatrickou péčí.

Anamnéza hraje klíčovou roli při léčbě v jakémkoli odvětví medicíny, ale u psychiatrie je základním kamenem. Bez kompletní anamnézy je velmi těžké ba přímo nemožné určit skutečné příčiny a nemoc a tím spíše najít efektivní terapii a vhodné medikamenty k její léčbě a dosáhnout zlepšení.

Při psychiatrickém vyšetření je anamnéza základ, nejspolehlivější je ovšem vytvořit anamnézu nejen zpovídáním pacienta, ale i někoho z jeho rodiny nebo blízkého okolí.

1 KOMENTÁŘ

KOMENTOVAT

Prosím vložte poznámku
Prosím, zadejte své jméno a příjmení