Když já říkám A, a ty slyšíš B

Jistě se někdy zažili situaci, kdy přijdete domů unavení z práce a vyprávíte partnerovi nebo partnerce, jaký jste měli příšerný den, kolik úkolů jste před koncem týdnem potřebovali dokončit, a museli jste proto zůstat přes čas v práci. Očekáváte, že spolu situaci budete moci v klidu probrat a protějšek Vás vyslechne. Namísto toho se na Vás ale sesypou „užitečné“ rady nebo otázky jako např.: „A proč jsi tou prací nepověřil/a někoho jiného.“, nebo: „Neměl/a bys raději uvažovat o změně práce, když se z ní vracíš tak přetažený/á?“ Nejspíš to nebudou slova, která by chtěl člověk v takové situaci slyšet. Namísto klidného vyslechnutí se zdá, jako by po Vás protějšek chtěl, abychom se řídili ještě dalšími úkoly, a tak rozhovor raději ukončíte, buďto zklamaní, nebo naštvaní.  Pojďme se zamyslet, co takové situace způsobuje a jak se podobnému scénáři vyvarovat.

Z psychologického hlediska vysvětlení nabízí transakční analýza – teorie, jejímž autorem je kanadský psychiatr Eric Berne, který v 60. letech 20. stol. popsal tři tzv. ego-stavy, které odpovídají způsobu komunikace v pozici rodiče, dospělého a dítěte. V dospělosti by měl mít přirozeně největší zastoupení ego-stav dospělého, avšak zbývající dva stále v rozdílné míře u každého člověka přetrvávají, což se pak odráží i v tom, jak s lidmi komunikujeme. Pojďme si to ukázat na příkladech.

  • Rodič

Rodič obvykle říká: „Kolikrát ti to mám říkat?“; „Měl bys…“, „Na tvém místě bych…“ a podobně. Fráze obvykle doprovázení vážným výrazem, sevřenými rty nebo vzdychání, mlaskání nebo naopak neustálými radami a nabádáním.

  • Dítě

V tomto stavu se odráží, co jsme prožívali jako děti, kdy jsme byli spontánní a emotivní. Často jsme tehdy propukli v pláč, uráželi se, kňourali, byli vztahovační nebo až neuvěřitelně veselí a říkali slova jako: „chci“, „musím mít“ nebo „nutně potřebuji“.

  • Dospělý

Dospělý je racionální, kriticky přemýšlí a má zdravou sebedůvěru. Zapojuje logické myšlení a empatii. Často také používá obraty jako „myslím si“, „mám dojem“ nebo „tvrdím“ – zkrátka otevřeně představuje svůj názor, aniž by ho někomu násilně podsouval.

Představme si ale, že se tyto ego-stavy v nevhodný okamžik zkříží. Příkladem je situace z úvodu, kdy oslovíme ego stav dospělého, ale odpoví ego stav rodiče (který neposlouchá, ale radí). Takové zkřížení má pak obvykle za následek ukončení komunikace, nebo přeroste v hádku. Jak se tomu ale vyvarovat? Jednoduše se pokusit svým ego stavům porozumět. Je naprosto běžné, že během dne procházíme všemi ego-stavy, a stresové situace nás mají tendence z pozice dospělého rozhodit. Zkusme si ale vždy situaci, ve které se ocitáme zhodnotit, uvědomit si, co a jak nám protějšek sděluje. Zůstat pevnýma nohama na zemi, nebo chcete-li zakotveni v realitě, je nejen v tomto případě skvělým řešením.


Začněte se rozvíjet ještě dnes!

Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.

banner
Předchozí článekKognitivně behaviorální interview aneb dejte pohovoru s kandidátem smysl
Další článekI konec může být nový začátek
Jsem studentkou magisterského stupně psychologie Masarykovy univerzity. Ve svém volném čase se věnuji dobrovolnictví, ráda trávím čas s přáteli, v přírodě a kreslím. Přiznávám, že aplikování psychologie v mém každodenním životě mi někdy život usnadňuje – někdy znepříjemňuje. Jsem ale přesvědčena, že porozumění lidskému chování je v každém případě výhodou pro kohokoli. A proto se vám jej snažím zprostředkovat ve článcích, za Institute of Applied Psychology https://www.psychometry.cz/.