Myšlení je to, co nás odděluje od říše zvířat. Ne nadarmo si říkáme homo sapiens – člověk rozumný. Myslíme, tedy můžeme posouvat hranice našich možností, používat nástroje a vynalézat stále nové a lepší metody dosahování našich cílů a naplňování našich potřeb. Myšlení je základní poznávací funkce.

Myšlení je způsob, jak nakládáme s informacemi, představami a pojmy. Skrze proces myšlení se dopracujeme k souvislostem a dokážeme vyřešit problémy nebo odhadnout výsledek našeho počínání. Díky myšlení dokážeme nejen zpracovat data, která již máme, ale také vytvářet nové věci a rozhodovat se, posuzovat pro a proti, všímat si vztahů a souvislostí mezi jevy.

Jak myslíš?!

Není myšlení jako myšlení. Proces má několik cest, kterými se vydává v závislosti na potřebách našeho prostředí.

  1. Konkrétní/názorné/abstraktní – konkrétní myšlení je spojené s reálnými objekty a je v podstatě přípravou na samotný čin, dalo by se ovšem říci, že přemýšlení před skutečným jednáním je zbytečně časově náročné a odsunuje aktivitu samotnou; názorné myšlení nám dává šanci představit si předem způsob a postup, jakým bychom mohli věc vyřešit, takový mentální manuál, který je ovšem již mnohem rychlejší; abstraktní myšlení není založené na představě žádného známého předmětu, zabývá se řešením abstraktních problémů například matematických příkladů, nových konstrukcí, umění…
  2. Analytické/syntetické – analytické myšlení je postup řešení situace od konce k počátkům, od celku k jednotlivostem, dělíme stále na menší a menší části a rozebíráme jejich jednotlivé pozice v rámci celku a doslova analyzujeme roli každé části a jejich vliv na celek; syntetické myšlení postupuje právě naopak, snaží se sloučit informace, data a jevy dohromady a dospět k jednomu celkovému shrnutí, teorie nebo pravidla
  3. Konvergentní/divergentní – konvergentní myšlení hledá jedno jediné správně řešení problému naopak divergentní myšlení se snaží najít všechny způsoby řešení

Myšlení vrcholí vytvořením nějakého závěru. Nalezením řešení s ohledem na fakta, která jsme do procesu myšlení vložili. Díky tomu můžeme pomocí tzv. usuzování dospět k výsledku a obdržet řešení daného úkolu. Stejně jako procesy myšlení i způsob usuzování má cesty od celku k jednotlivostem (indukce) a z mnoha nitek vytvoří jeden závěr (dedukce). Dedukce pracuje na základě obecných pravd a pravidel, které použije k podpoření tvorby konkrétního jednoho řešení/závěru. Indukce používá detaily a jednotlivostik vytvoření obecného závěru. Oba procesy jsou zcela opačné a naprosto nezbytné pro lidské myšlení.

Myšlení nám umožnilo dostat se na vrcholek evolučního žebříčku. Dalo by se říci, že díky němu ovládáme svět kolem nás. Naučili jsme se chápat a využívat zákony fyziky, chemie, matematiky. Rozumět zákonům přírody a potřebám dalších živých forem kolem nás, pochopili jsme, jak pracuje lidské tělo a jak můžeme porazit nemoci a překážky, jež nás zpomalují nebo ohrožují. Bohužel myšlení nás stále ještě nenaučilo pokoře a respektu k životu samotnému. Na to bohužel tento proces zatím ještě nestačí.

KOMENTOVAT

Prosím vložte poznámku
Prosím, zadejte své jméno a příjmení