Většinová veřejnost si staré lidi představí jako rozmrzelé a hašteřivé, se sklony k zapomínání a stále špatnou náladou. Pokud se jedná o cizí stařečky a stařenky nikoli naši rodinu máme jako společnost ve zvyku nahlížet na ně stereotypně. Spojujeme si stáří s neschopností, slabostí, osamělostí a depresivní. Není divu, že náš názor na stáří a staré lidi je pak velmi negativní. Dnešní společnosti si neumí představit důstojné a spokojené stárnutí.
Tento stereotyp, který jsme přijali z médií, a literatury nás neustálým tlakem straší před nevyhnutelným okamžikem, kdy se do stařeckého věku dostaneme i my sami. A jedno je jisté. Všichni stárneme stejně rychle. Nikomu se stáří nevyhýbá. Věk a běh času jsou neúprosní soudci.
Jak bychom však mohli stárnout spokojeně a s klidem, když věříme, že stáří je automaticky bezvýhradně spojené s bezmocí a nevrlostí. Je stáří skutečně nevyhnutelně dobou smutku, zlosti a senility? Více než 65% populace věří, že staří lidé jsou senilní a popudliví. Vidíme staré lidi jako izolované, osamělé a bez radosti ze života. Proč bychom této tezi nevěřili, když ji odmala vídáme ve všech filmech, seriálech i kreslených pohádkách. Viděli jste někdy u Disneyho hodného stařečka nebo stařenku s úsměvem na tváři? Pravděpodobně ne. I pohádky pro nejmenší zobrazují prvoplánově staré nevrlé lidi, kteří nepřejí ostatním štěstí a komplikují jejich cestu nebo tropí naschvály. Společnost tedy od raného věku přijímá stereotyp nepřátelského seniora.
Nejúspěšnější ukázkou senilního nevrlého staříka je dědeček Simpsonových zavíraného do domova důchodců. Sitkom, na kterém vyrůstá již několikátá generace. Upřímně jak si představujete staříky vy? Mýty a předsudky, které společnosti pociťuje a také výrazně projevuje směrem k seniorům utváření naši společnost. Veřejnost nespravedlivě zaujímá neativní postoj ke všemu spojenému se stářím. Lidé se stárnutí bojí, podstupují operace, kosmetické zásahy, tráví hodiny v posilovnách, nákupy bio potravin. Jen kvůli vidině, že tak oddálí své stárnutí a budou žít šťastně mnohem déle. Společnost dnes neumí důstojně stárnout. Protože se bojíme, že se i my nevyhnutelně musíme stát zatrpklou stařenkou, která si nepamatuje, co měla dnes k snídani a její dny jsou řetězcem stížností a nadávek.
Psychologické výzkumu však potvrzují, že vyšší mírou deprese a hněvu trpí převážně lidé ve věku 25 – 40 let. Dopadá na ně tlak každodenních rodinných, pracovních i osobních starostí a povinností. Po 40 roku věku se většinou situace stabilizuje, ubývá starostí a jejich život je šťastnější. Stárnout se dá spokojeně, klidně a s úsměvem na tváři. Můžeme stereotypy změnit a nemračit se na seniory, které potkáme, stejně tak jako se nestát nevrlým důchodcem až nadejde naše chvíle. Stačí se smířit s tím, že čas plyne a každá životní etapa nám přináší něco nového. Ve stáří máme šanci skutečně porozumět věcem v našem životě, ocenit jeho hodnotu, ohlédnout se za našimi úspěchy, těšit se z naší rodiny a vnoučat. Můžeme předávat životní zkušenosti a snažit se mládí v rodinném kruhu trochu poučit a ušetřit je neblahých zkušeností, přispět radou nebo pomocí. Latinský citát říká: „Dum spiro spero“ – dokud dýchám doufám. Dokud dýchám, mám na vybranou a mohu prožít šťastný život.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
