Obranné mechanismy I.: Kdy je používáme a kdy mohou škodit?

263

V některých situacích je člověk pohlcen silnými emocemi. Ve společnosti však fungují striktní pravidla, které určují, jaké chování je přijatelné a které ne. Postupem vývoje společnosti se tedy lidé museli více  a více přizpůsobovat pravidlům chování a potlačovat tak svoji přirozenost. Negativním myšlenkám nebo emocím se však nelze zcela vyhnout, proto lidé podvědomě používají obranné mechanismy, které pomáhají nevhodné pohnutky zvládnout.

Afekty jsou silně prožívané emoce. V některých případech jsou tyto emoce negativní a jejich projevení by mohlo mít vážné důsledky. Proto existují obranné mechanismy, které tyto reakce potlačují, usměrňují nebo s nimi bojují dalšími prostředky. Obrannými mechanismy se zabývala Anna Freudová, dcera Sigmunda Freuda. Ta předpokládala, že obranné mechanismy pomohou s úzkostnými pocity i se společenské adaptaci. Tyto mechanismy tedy pomáhají proti nevhodným přáním a pocitům. Ne všechny obranné mechanismy jsou však vhodné, mohou znepříjemňovat život stejně jako původní negativní afekty.  Níže jsou uvedeny jedny z nejčastějších obranných mechanismů, které lidé požívají.

Projekce

Při projekci jsou nevhodné pohnutky a pocity přisuzovány jiné osobě, i když je cítí sám člověk. V takové chvíli si sám člověk neuvědomuje, že se tak cítí, např. myslí si o jiném člověku, že je na něho naštvaný a až později si uvědomí, že on sám je naštvaný.

Reaktivní výtvor

V takové situaci se člověk chová opačným způsobem, než co si ve skutečnosti myslí nebo co chce. Příkladem může být velmi uhlazený muž, který dbá na dochvilnost  a řád,  je velmi nepříjemný na lidi, kteří takový nejsou, ale utajeně jezdí na divoké večírky a dovolené, kde je naprostým opakem toho, co se snaží navenek ukazovat.

Odčinění

Tento typ obrany může mít kořeny v dětství, kdy bylo dítěti vštěpováno, že určité chování je špatné nebo nevhodné. Pokud tuto věc např. v dospělosti dělá, podvědomě se ji snaží odčinit. Odčinění lze ve výraznější míře nalézt u obsedantně kompulzivních poruch, kdy se jedinec např. extrémně myje a dbá na čistotu. Mytí v tomto případě je tím „odčiňujícím rituálem“.

Sublimace

Tato obrana lze často vysledovat v umění nebo ve sportu, jedinec nevhodné obsahy a pohnutky přemění do aktivity nebo výtvoru, které jsou společensky přijatelné. Např. přehnaně agresivní člověk se stane úspěšným boxerem nebo člověk se sadistickými sklony napíše sérii hororových příběhů. Jako jediná podle Vaillanta je sublimace z výše uvedených obranných mechanismů považovaná za vhodnou, zralou obranu.