Ovládnout se dá hodně věcí, nicméně nalijme si šálek horké kávy a upřímně konstatujme, že čas se ovládá ze všech věcí nejhůře, nelze ho totiž přesvědčit o žádném kompromisu. Místo toho, abychom tedy plýtvali energií a snažili se ho zastavit či zpomalit, můžeme ji využít k tomu, abychom se přesvědčili o tom, že máme času přesně tolik, kolik potřebujeme. A ne jen přesvědčili, ale i o tom, abychom si ho reálně udělali.
Žijeme v době, kdy není čas de facto na nic. Už ráno se probouzíme s přesvědčením, že nestihneme ani polovinu toho, co bychom stihnout měli, anebo alespoň chtěli. To vede k čemu? Samozřejmě k tomu, že se automaticky začneme cítit v časové tísni, a tudíž ve stresu. Když jsme ve stresu, nemůže se náš mozek soustředit na nic jiného, než právě na ten svíravý pocit v žaludku a přetlak v hlavě. Naše tělo a mozek se automaticky snaží nepříjemného pocitu zbavit, a proto nás na něj neustále upozorňuje, abychom s ním něco udělali.
A v tom je právě problém číslo jedna. V nátlaku se nedokážeme soustředit na nic jiného než na stres. Prvotním krokem je tedy přesvědčit sebe sama, že jsme naprosto v pohodě a máme čas přesně na to, na co potřebujeme. K tomuhle můžeme využít afirmace, tedy pozitivní tvrzení, kterým nahradíme negativní, tedy tu tak klišoidní větu: „Nic nestíhám.“ Dle vědců stačí 21 dní k tomu, aby si naše podvědomí zafixovalo jistý vzorec chování, který budeme po tu dobu každý den dělat. Pokud si tedy „vsugerujeme“, že máme dostatek času, přestaneme být nervózní, že nestihneme to, co jsme vlastně ještě ani nezačali dělat.
Správně svůj čas nedokážeme rozložit ani v případě, pokud se necháme zavalit tolika povinnostmi, že nebudeme vědět, kam dříve skočit. Samozřejmě, ač bychom chtěli, život nám nepřiděluje úkoly postupně. Nicméně je nanejvýš důležité se na věc podívat alespoň trochu realističtěji a posoudit, jestli se zrovna v průběhu roku musím naučit čínsky i francouzsky anebo jestli bych jeden z těchto jazyků mohl nechat až na příští rok. Nejefektivnější je si udělat seznam všech úkolů a povinností, které máme udělat a roztřídit je na ty, které jsou opravdu v dané období naší prioritou a na ty, které můžeme přesunout na později. K vytvoření takového seznamu perfektně slouží i myšlenkové mapy, které nám pomáhají logicky ukázat, co je pro nás vlastně prioritou, když si sami nejsme úplně jistí.
Mohlo by vás také zajímat: Otázka ceny a hodnoty (nejen) v obchodním vztahu.
Neuvěřitelné množství času ztrácíme tím, že neustále přesouváme úkoly a povinnosti, které jsou pro nás nepříjemné a nechtějí se nám dělat. Nejvíce času ztrácíme překvapivě tím, že se snažíme sami sobě zdůvodnit a ospravedlnit, proč je ještě o nějaký čas přesunout – ach ta prokrastinace. Ač je to sebevíc nepříjemné, nejlepší je s tou nejmíň „hezkou“ věcí začít jako první. V první řadě ušetříme svůj mozek vymýšlením různých výmluv a za druhé nám to výrazně zvedne sebevědomí. Pocit uspokojení a většího klidu dosáhneme už v ten moment, kdy úkol začneme dělat. Například studenti při napsání první strany závěrečné práce mají už o polovinu více chuti ji dopsat a cítí se uvolněnější (tudíž i méně ve stresu a výkonnější), než studenti, kteří nezačali vůbec.
Abychom byli opravdu efektní a svoje povinnosti plnili, jak nejlépe můžeme, tak jak je zmíněno výše, je nanejvýš důležitý náš psychický stav. To jak jsme psychicky „v pohodě“ se odráží na naší schopnosti si náš den (život) naplánovat a jednotlivé úkoly efektivně a hlavně s radostí udělat. Je sice pravda, že tvrdá dřina je klíčem k úspěchu, ale abychom mohli tvrdě pracovat, musíme se cítit být motivováni. S motivací je to stejné jako s fyzickým cvičením, musíme ho provádět pravidelně, aby mělo nějaký smysl.
Nebojme se pochválit. Každý den večer, když stoupneme před zrcadlo, přidejme si ke své afirmaci „Mám tolik času, kolik potřebuji.“ i pochvalu. Pokud se nepochválíme sami, nikdo to za nás neudělá. Jen my sami vidíme, kolik toho reálně za den uděláme. Jen my sami dokážeme zhodnotit veškeré to úsilí, které jsme do všech vykonaných činností vložili. Za každou činnost, za každý úkol, který jsme splnili, se pochvalme. Jakkoliv se to zdá banální je to velmi důležité. Je to jak s malým dítětem. Pokud ho za činnost, kterou vykonalo, pochválíte, bude mít chuť ji udělat znova a bude ji dělat s nadšením. A to je další z důležitých klíčů k ovládnutí času. Pokud něco děláme s nadšením, děláme to dobře a rozhodně i rychleji, než kdybychom se do toho s nechutí nutili.
Co ještě můžeme udělat, abychom svůj čas lépe a efektivněji uchopili, je přidat si do svého denního rozvrhu jeden úkol, který je sice potřeba udělat, ale zároveň nám udělá radost. Cokoliv. Může to být návštěva prarodičů, které jsme již dlouho neviděli, nebo káva s kamarádkou, která si potřebuje popovídat nebo slyšet váš názor.
K ovládnutí a efektivnímu využití svého času nepotřebujeme příručky, ale především psychickou pohodu, logické zvážení věcí a pozitivní přístup. Protože ne nadarmo se říká, že s úsměvem jde všechno lépe.
Jak jste na tom s časem vy? Dokážete si efektivně rozložit povinnosti a úkoly?
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
