Přátelství a bezmezná důvěra – ano, nebo ne?

Někdy příliš mnoho důvěry je přesně to, co naši přátelé nepotřebují.

Přemýšlejte o lidech, kterým důvěřujete. Přemýšlejte o lidech, které řadíte mezi opravdové přátele. Jsou to ti samí lidé? Může existovat přátelství bez důvěry?

Jistě může existovat důvěra bez přátelství, poněvadž přátelství znamená víc než samotná důvěra. Můžete věřit svému lékaři, svému knězi, rabínu či imámu, dokonce i svému advokátu, ale tyto vztahy nejsou obvykle vyvinuty v přátelství. Skutečně, naše důvěra může spočívat v oddělení profesního a přátelského vztahu. Někdy se snáze svěříme doktoru či knězi než našemu nejlepšímu příteli a zároveň bychom byli nedůvěřiví k až příliš přátelskému právníkovi.

Co přátelství bez důvěry? Naprostý nedostatek důvěry dělá přátelství samozřejmě nemožným. Dobří přátelé jsou loajální. Těší se ze společnosti toho druhého, navzájem se podporují v těžkých dobách, obětují se, aby jeden druhému pomohl. Proč byste to všechno dělali pro někoho, komu nedůvěřujete? Pakliže k někomu předstíráte důvěru, předstíráte i přátelství samotné.

Kde jsou hranice důvěry?

Takže přátelství vyžaduje důvěru, alespoň do určité míry. Ale kde jsou hranice? Má opravdový přítel jen třeba slepě věřit, o ničem nepochybovat a vše přijmout? Někdy se můžeme cítit pod tlakem, pokud se rozhodneme někomu věřit a být na jeho straně i přesto, že si o něm ostatní myslí to nejhorší.


Podporu přátel oceníme zejména tehdy, když o nás kolují ošklivé drby.

A není divu, že se cítíme tento tlak, protože bychom byli rádi, aby nám pak přítel prokázal tu samou laskavost. Pokud o vás kolují ošklivé drby, byli jste zostuzeni, nebo máte špatnou pověst, víte, jak hrozné je, jestliže o vás dokonce začnou pochybovat i vaši přátelé. A co může být větší útěchou než to, že máte jednoho opravdového přítele, který odmítá věřit tomu, co říkají všichni ostatní. Někdy své přátele nesnášíme za to, že si o nás myslí to nejhorší, dokonce i když víme, že si to zasloužíme!

Pohled z lepší stránky věci nebo záměrné ignorování faktů?

To vytváří podivnou situaci: vypadá to, že přátelství po nás může vyžadovat, abychom zavírali oči před důkazy, dívali se na vše z té světlejší stránky, bez ohledu na to, jak nejasná a šerá ta stránka může být. Filozofové Sarah Stroud (z McGill University v Montrealu) a Simon Keller (z Victoria University na Novém Zélandu) uvedli, že někdy si budeme muset vybrat mezi přátelstvím a jasnýma očima při hledání pravdy (můžete sledovat jejich diskuzi na tyto a další otázky na webových stránkách Philosophy TV.) To je znepokojující myšlenka – může takové přátelství a zároveň jasné vědomí fungovat současně?

To, co od nás naši přátelé chtějí, někdy není tím, co opravdu potřebují. Je pravda, že dobrý přítel si o nás nemyslí to nejhorší, nevěří planým pomluvám, neodepře druhému možnost vysvětlení. A to platí zejména pro dlouholeté vztahy, kde se přátelé znají a milují navzájem lépe, než okolní svět může pochopit. Ale je také pravda, že dobrý kamarád, často podporující, vnímavý, může být ještě lepším, když skutečně dokáže vycítit, co se děje navzdory tomu, že to o vás nevypovídá nic pěkného. Důvěra k našim přátelům může někdy stát v cestě k tomu, abychom jim skutečně pomohli.