Před několika lety jsem poznala svého „osudového“ muže. Začátek byl nesmírně krásný, poznali jsme se úplnou náhodou na jedné akci, jen pouhým pohledem přeskočila mezi námi neuvěřitelná jiskra, dali jsme se do řeči a zjistili kolik toho máme společného, chemie fungovala na 1 000 %, přišlo nám, jako kdybychom se znali už od dětství. A v té chvíli se začala odehrávat moje pohádka…
V té době, kdy jsem potkala pana osudového, jsem žila v nešťastném vztahu, stejně jako on. Mluvili jsme spolu o všem, jak máme skvělé rodiče, jak jim to funguje, i po tolika letech se milují a jejich vztah se nestále posouvá, zatím co naše vztahy doma stagnují. Mezi námi to byla láska na první pohled, zažívala jsem pocity euforie, lásky, vášně, slasti, rozkoše a získala jsem neuvěřitelnou energii, nebe bylo modřejší, tráva víc voněla a já měla od rána do večera úsměv od ucha k uchu.
Byla jsem vděčná, že jsem poznala někoho, kdo si mě všímá, je mi oporou, rozumí mi, hýčká mě, překvapuje mě dárky a chová se ke mně jako k princezně… co víc si přát? Asi aby tato pohádka nikdy neskončila…
Náš krásný vztah se vyvíjel poměrně krátkou dobu, já se zamilovala celým svým srdcem, a byla jsem schopná ukončit z minuty na minutu svůj 5letý vztah a jít s ním klidně až na kraj světa… On byl zamilovaný do mě, ale nebyl schopen ukončit svůj 10letý vztah, který stagnoval, otravoval ho, nedával pocit štěstí ani uspokojení. Říkala jsem si, proč? Co má ona a já ne? Co dělám špatně? Proč nechce být se mnou? I když mi říká a dokazuje, jak moc mě má rád, odejít nechce? Hlava mi to nebrala a začala jsem se velmi trápit, čím víc jsem to nemohla pochopit, tím víc jsem na něj tlačila, psala mu dlouhé zprávy, projevovala své city a dělala vše na 200 %… v té chvíli se on zalekl a náš vztah bez jediného slova či gesta ukončil.
Nebe už nebylo tolik modré, tráva nevoněla víc a můj úsměv nebyl od ucha k uchu, naopak nebyl žádný. Čím více jsem na něj myslela, tím více věcí a okolností mi ho připomínalo. Nikdy jsem nepotkala tolik mužů s jeho jménem, jako po našem odloučení, potkávala jsem firemní auta společnosti ve které pracoval, probouzela se s pocitem zoufalství a nepochopení… Byla jsem bezhlavě zamilovaná, cítila jsem se zoufale a přála si ho potkat i když jsem k němu cítila nenávist..vyhledávala jsem akce, kam chodil, jezdila na místa, kde jsme byli spolu a vše jsem si do kola promítala, připomínala a hledala chybu, kterou jsem udělala …
Tato doba trvala několik dlouhých měsíců. Až do chvíle, kdy jsem si řekla „DOST!“ Litovala jsem se už dostatečne dlouho, promarnila několik dnů-týdnů-měsíců, probrečela x balení kapesníčků, už je čas na změnu. Sepsala jsem si na papír všechny věci, které jsem na něm měla ráda, co všechno mě za tak krátkou dobu naučil, v čem mi pomohl, jak krásně se ke mně choval, co všechno mi dal a ukázal. Zjistila jsem, že seznam je opravdu dlouhý, a já pochopila, že ho nemůžu nenávidět, naopak, začala jsem být vděčná, že jsem ho mohla potkat a že mi ukázal další cestu v životě a naučil mě být silnější, ukázal mi kdo jsem, kým chci být a jakého muže doopravdy chci.. V tu chvíli jsem cítila pokoru, radost a lásku k sobě samé.. Žádný člověk totiž není v našem životě náhodou. Buď nás má něco nněco naučit on anebo my jeho.
Proto mějte oči otevřené, každá zkušenost, zážitek, věta, slovo Vás posune dál, i když to zpočátku tak nevypadá, čas vše ukáže – vše se děje pro naše dobro..:).
Po té co jsem v sobě našla tolik síly, otevřela jsem si oči, upřímně si řekla, že chyba nebyla u mě, dala jsem mu vše a ještě víc, jen jsem si nechtěla přiznat a vidět to nejdůležitější, že je zkrátka pohodlný a NIKDY ano NIKDY z toho nešťastného vztahu neodejde! Pravda je kolikrát krutá a bolí, ale za čas zjistíte, že je lepší probrat se krutou pravdou, než žít celý život ve lži a jen tím ztrácet čas…
V hlavě jsem si srovnala, kdo jsem, co chci a s kým chci být. Ukončila jsem trápení v 5ti letém vztahu a řekla si, že budu žít naplno každý den, nedovolím si trápit se, nebudu si namlouvat, že nemůže napsat, protože toho má hodně a bla bla..
Miluji jeden krásný příměr : „Když chlap nechce zavolat, nezavolá, když nemá zájem, neozve se… NE, neztratil číslo, NE, nespadl mu telefon do vody a NE, není 24 h v práci bez signálu, nabíječky… atd. – ZKRÁTKA NECHCE“ tvrdé, ale osvobozující! Podle toho se zkrátka řídím a skvěle to funguje.
Ale každá pohádka má svůj happy end i má ho i ta moje. Po celkem krátké době jsem potkala prince svých snů, je to člověk, který má srdce na správném místě, každý jeden den mi ukazuje, jak moc mě miluje, zahrnuje mě láskou, něhou, vděčností a dokazuje mi, jak jsem pro něj důležitá a není týden, kdy by mě nepřekvapil nějakým drobným dárkem… vůbec, ale nejde o dárek, ale o to že si vzpomene, že zrovna tento jogurt mám ráda, nebo jak moc miluji tulipány. Je stejný, jako jsem já, našla jsem své štěstí a jsem za to vděčná. Ale to nestačí, aby vztah fungoval je potřeba na něm pracovat, nejdůležitější je pro nás komunikace, říkáme si co se nám líbí i to co se nám nelíbí, jsme k sobě otevření, maximálně si důvěřujeme a chováme se k sobě s úctou a pokorou. Mnoho lidí nejen z rodiny, ale i v okruhu přátel nám říká „No teď se máte rádi, ale až budete spolu 10 let jako my, tak si povíme.“ My s úsměvem odpovíme: „Vy do nás nevidíte, nevíte, co prožíváme, jak to máme nastavené, co jeden pro druhého znamenáme, děkujeme za Váš názor, ale tento vztah a život je jen o nás dvou a bude přesně takový, jaký si ho uděláme“…..
Jsem vděčná za zkušenosti, které jsem získala s panem „osudovým“, i když zpočátku nebyly pro mě pozitivní, tak díky tomu mám dnes to co mám a jsem tím, kým jsem… Děkuji! Děkuji! Děkuji!
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
