Slovo autorita je často skloňováno ve všech pádech. Často je zaměňováno či spojováno s nadřazeností a s povinností autoritu poslouchat, protože je to autorita. Myslím si, že autorita, která se staví do role nadřazeného a nutí své okolí k jeho adoraci, není autoritou. Rozhodně není tou pravou autoritou. V čem tedy tkví to kouzlo? Jak dosáhnout toho, abyste autoritu u ostatních skutečně měli? Mějte ji především sami u sebe!
Ono totiž to auto ve slově autorita není jen tak pro srandu králíkům. Díky němu ho můžeme přeložit jako „samo-posílení“, „samo-podepření“. Něco, co se sice nestane tak úplně samo, ale jediný, kdo nám autoritu může zajistit, jsme my sami. Je to opět o vztahu k sobě, ke svým úspěchům, neúspěchům, plánům a tak dále. Kdo hledá povznesení pouze ve svém okolí a myslí si, že autoritou se stane tehdy, až ho ze strachu budou všichni poslouchat, plete se. Taková podpora z venku může fungovat, ale vždycky je lepší být vyztužen zevnitř. Vaše sebejistota tak nebude záviset na nikom jiném, než na vás. Podle toho, jak vidíme sami sebe, jednáme i s ostatními. Je to jeden kruh. Chování okolí vůči vám je odrazem vašeho chování vůči sobě samému. Lidé, se kterými se setkáváte, nevědomky zrcadlí váš vztah k vám.
Zrcadlení – vytvořte si obraz, odraz okolí bude přirozeně následovat
Říká se tomu zrcadlení. Nebo také zákon akce a reakce. V akci jsme pořád, ale neuvědomujeme si to. Kolem sebe vidíte odraz svého vlastního naladění. Dejme si jeden příklad za všechny. Nemáte od rána zrovna nejlepší náladu, jste si z jakéhokoliv důvodu protivní a lidé kolem vás vám teda ale vůbec nepomáhají! Stejně, jako jste protivní sami sobě, vám budou protivní i ostatní. Někdy třeba ani nezaregistrujete ten první bod. Řeknete si „ten mě zas tak vytočil!“ a ani si nevšimnete, že jste byli v nepohodě už před tím, než jste kýženého člověka vůbec potkali. Ten člověk pouze (pravděpodobně i nevědomky) brnknul na strunu, která ale už byla rozechvělá a říkala si o to. Tímhle způsobem se v ostatních lidech odráží všechno, co v sobě nosíte. A tím pádem dává rada „začít sám u sebe“ hluboký smysl! Tak na jakou strunu v sobě chcete rozeznít?
Jak se pozná přirozená autorita?
Jednoduše. Každý z vás ve svém životě určitě někoho takového potkal. Někoho, kdo inspiruje. Kdo mu pomohl se cítit lépe. Na koho je spolehnutí. Kdo je vzorem a přitom oplývá přirozeností, pokorou a skromností. Přirozeně autoritativní člověk je autoritou právě na základě toho, že inspiruje ostatní. Sám pro sebe je podstatný, ale není v žádném případě lhostejný vůči lidem kolem sebe. Je pevný ve svých záměrech, ale současně mu nechybí pružnost, schopnost se přizpůsobit situaci.
Pár tipů, jak se naučit vážit si sebe samého. Proč to nám, lidem, dělá takový problém?
Pokud chceme mít přirozený respekt u ostatních lidí, je třeba ho najít nejprve u sebe. To znamená stát se takzvaně „Někým“. Ne ve smyslu toho, že vydělám hodně peněz a budu se nosit jako páv, i když jsem uvnitř vyprahlý a prázdný. Budu si hrát na to, že mám nad někým nějakou moc. Aspoň v práci, když mě doma manželka neustále sekýruje. Naopak!
Mějte vizi, rozhodněte se, že jí dosáhnete a toto rozhodnutí respektujte! Berte ho vážně! Kdo jiný by měl, když ne vy? Chce to vytrvalost a čas, který ale věnujete sami sobě pro svoje lepší zítřejší já. Jděte ke svému cíli, ať je cesta jakkoliv zdlouhavá či trnitá. Protože ten čas uběhne tak jako tak a spousta věcí vás ještě zraní více než ty trny. Tahle zranění v cestě k cíli pro vás budou mít jednou obrovskou hodnotu. Stát se Někým v tomhle případě tedy znamená, že vím, kým se stávám a stávám se jím záměrně.
Pokud se tohle povede, obrovsky posílíte svoje sebe-vědomí. Budete vědět, kdo jste, protože jste se rozhodli, kým chcete být a stali jste se jím. Sebou.
Člověk, kterému se povede stát se autoritou, rozlišit se, stát se Někým, si váží sebe i ostatních lidí. Protože dobře ví, kolik to stojí úsilí a času. A také ví, jak těžké je se na začátku opravdu rozhodnout a nepolevit. Ví, jaké to je se plácat sám v sobě a nevědět, kým vlastně jsem a kým chci být. Zná celý proces. Těm, kteří se ještě „nevyklubali“ věří, že jsou schopni to dokázat! Nepovyšuje se nad ně, právě z důvodu, že ví, jak nesnadný je to úkol. A také ví, že tenhle úkol je tu dán pro každého zvlášť.
Nepřirozená autorita je vynucena nátlakem a strachem. I tento model jistě budete znát. Šéf co si na svých podřízených léčí mindráky. Takových po světě běhá. Buďte jiní! Buďte lepší! Buďte pevní, buďte laskaví a sví!
Co vy a nepřirozené autority? Respektujete je nebo se raději řídíte svými pocity za každé situace? Těšíme se na vaši zpětnou vazbu v komentářích!
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.