Musíme si připustit, že krizím se zkrátka v životě nevyhneme. Každý člověk si pod ní může představit něco jiného, pro někoho je to ztráta zaměstnání, rozchod s partnerem nebo smrt blízkého člověka. Byť se tedy podoba krize může u různých lidí lišit, obvykle jsou všechny provázeny podobnými pocity.
Někdy propadáme panice, cítíme beznaděj, bráníme se nebo vše naopak bagatelizujeme. Ocitáme se ve stavu naprosté koncentrace na možné řešení situace, cítíme, že „jde o všechno“. Obvykle reagujeme negativně, nechceme se vzdát známého řádu věcí, života, který nám vyhovuje. Avšak když od tohoto pohledu na krizi poodstoupíme, dá se na ni pohlížet také jako na šanci, která nám poskytne dosud neprozkoumané možnosti chování, nové způsoby prožívání sebe sama i světa kolem nás.
O krizi z odborného hlediska mluvíme jako o situaci, kdy se člověk ocitne v nějaké nerovnováze mezi svým významem problému a možnostmi nebo schopnostmi jeho zvládání. Tato nerovnováha vyvolá pnutí, vnitřní tlak. Psycholog Erik Erikson ve svém pojetí lidského vývoje spatřuje v každém lidském životě něco, co nazývá vývojové krize. Podle něj vyžaduje posun z jednoho vývojového období do druhého zvládnutí příslušného úkolu, k danému období vztaženému. Tato snaha daný úkol zvládnout vytváří zmíněné pnutí, situaci, kdy nejsme schopni zachovat zažité vzorce chování, známý způsob žití – tedy krizi. Avšak jen díky těmto krizím jsme schopni psychicky růst a vyvíjet se. Pokud danou krizi nezvládneme a nevyužijeme tvořivě její potenciál, mohou její následky negativně ovlivňovat celý náš budoucí psychický vývoj.
S přihlédnutím k vlastnímu životu si můžeme přiznat, že to, co se nám zdá v určitém životním období jako bezvýznamné, pociťujeme v jiném období výrazněji, avšak v dané situaci vnímáme celou záležitost skutečně intenzivně, jako by nám šlo o život. Psychoanalytička Verena Kast ve své knize Krize a tvořivý přístup k ní uvádí, že kladné vyznění krize závisí především na tom, jsme-li schopni vidět krizi jako životní situaci, v níž se odehrává něco, co je pro náš život existenciálně významné, a v níž se o tom rozhoduje, či zda krizi považujeme za obtížný vedlejší produkt života, na který chceme co nejrychleji zapomenout. Mnohdy jsme plně pohlceni stávající, a byť třeba pro nás samotné zdánlivě pohodlnou realitou, že opomíjíme možné alternativní reality. Pro práci zapomínáme na svoji rodinu, pro péči o rodinu zapomínáme na svoji schopnost uplatnit svůj kariérní potenciál. Jsme pohlceni jedním zažitým modelem, jehož narušení onou krizí vnímáme jako něco nepředstavitelného a nemožného. Avšak právě jedině ona krize nás mnohdy může donutit chtít se na věci, na vlastní životy, podívat z jiných úhlů pohledu, všímat si těchto opomíjených možností a realit. Pakliže se jí nenecháme pohltit, nepropadneme beznaději, že nám známý život je otřesen, jsme schopni tyto alternativní reality vidět zřetelněji a snažit se využít jejich potenciál.
Proto až příště budete mít dojem, že se ocitáte v krizi, zkuste se na chvíli zastavit, neptejte se sami sebe pouze na to, proč krize přišla a co kvůli ní ztrácíte, ale pozorně sledujte i to, co se v ní kolem Vás děje, jaké možnosti Vám otevírá a jaké nové cesty Vám nabízí.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
