Znám jednu sympatickou dívku. Chytrá je, hezká je, dokonce i šikovná. Ale nechává všechno na poslední chvíli. Teprve voda tekoucí do bot je pro ni apelem plnit své povinnosti. Ona totiž patří do hojné skupiny „prokrastinátorů“.
Fenomén prokrastinace si již vydobyl pozornost široké veřejnosti, avšak pro objasnění uvedu definici, která prokrastinaci popisuje jako chorobné odkládání úkolů a povinností. Zbystřete, pokud i vy právě brouzdáte po internetu, ačkoliv byste měli vykonávat důležitější, nedej bože pracovní činnosti, které oddalujete. Právě totiž prokrastinujete.
Prokrastinace se nezaměřuje na specifické činnosti, ani konkrétní jedince. Můžete být kreativní, inteligentní, zábavní, atraktivní, prostě naprosto jedineční a přesto chodit ruku v ruce s touhle potulnou známou. Jakmile odkládáte nepříjemné úkoly na pozdější dobu, zakládáte si na stres a úzkost. Říkejme období mezi zadáním nepříjemného úkolu a dokončením tohoto úkolu „stresující mezidobí“. V tomto stresujícím mezidobí můžete hrát hry, zrýt celou zahradu, uklidit dům, ale pocit zadostiučinění se ne a ne dostavit. Spíše naopak.
Slovem paralýza jsem vás nechtěla odradit hned na začátku, ale pro bližší pochopení je třeba se s tímto pojmem ve spojitosti s prokrastinací seznámit. Petr Ludwig, autor úspěšného bestselleru Konec prokrastinace, popsal rozhodovací paralýzu jako jev, kdy se nedokážeme rozhodnout z několika nabízených možností. A když se rozhodneme, pochybujeme, zda správně. Čím více možností je nám nabízeno, tím větší dilema. Představte si Honzu, který má zrýt zahradu a posekat trávu, ale namísto toho jde uklízet sklep. Zatímco uklízí ve sklepě, ač je to práce smysluplná, střádá v sobě pochybnosti. Tzv. ho hryže svědomí, protože přece měl zrýt zahradu a posekat trávu.
Vědecké přístupy k pojmu prokrastinace se ne zcela shodují. Často je impulzem k chorobnému odkládání úkolů strach, ale také pomyslné odkrojení si našeho blaha, aneb proč bych si měl kazit den už dnes, když zítra je taky den. Averze k rozhodování, kdy už tušíme, že vybrat si z několika priorit nebude jednoduché. Názory se různí a tak nám prozatím musí vystačit každého vlastní obrázek na příčinu prokrastinace.
Andrew Howell a David Watson, dva kanadští psychologové, kteří se tématem zabývají aktivně již několik let, předložili zajímavá fakta ohledně spojitosti vnitřní a vnější motivace. Podle nich studenti, kteří byli popoháněni vnitřní motivací, neměli téměř žádné či vůbec žádné problémy s dokončením svých univerzitních úkolů bez jakéhokoliv oddalování.
Tak schválně, která myšlenka ve vás evokuje potřebu odložit úkol na později? „Chci“ anebo „Teď bezpodmínečně musím?“ Kathrin Passig a Sascha Lobo ve své dosti poutavé knize Odložím to na zítra, uvádí výše zmíněné pojmy jako příklady extrémní vnitřní motivace slovem „chci“ a „teď bezpodmínečně musím“ jako extrémní faktor působící na vnější motivaci.
Na závěr několik jednoduchých rad, které Vám mohou pomoci na cestě za lepším já. První věc, kterou doporučuje Aleš Kalina je koupit si diář. Musím říci, že i já jsem diář začala používat teprve nedávno a nemusím se stresovat, co vše jsem si ještě měla pamatovat a vše mám přehledné, jasné. Někdy, hlavně ze začátku, je dobré si zapisovat a rozvrhnout i činnosti běžného dne.
Rozdělit svůj úkol na několik dílčích cílů na nás může mít pozitivní dopad. Pokud zvládnete 1. etapu vašeho úkolu, budete se cítit sebevědoměji a více odhodlaní k dokončení všech následujících etap. Nepřemýšlejte nad tím, jak začít. Prostě začněte a sami si stanovte reálné dílčí úkoly.
Poslední rada se týká odpočinku, na který nesmíme zapomínat. Prosím, nepleťte si prokrastinaci s leností. Lenost je vlastnost lidí, kteří lenošit chtějí. Lidé, kteří prokrastinují pouze oddalují nevyhnutelné. Pokud budeme mít na den naplánováno přehršel aktivit, které se reálně nedají zvládnout, zaděláváme si také na problém. Proto plánujte reálně a odpočívejte přiměřeně.
Začněte se rozvíjet ještě dnes!
Studium MBA vám pomůže zlepšit si své manažerské dovednosti.
Studium BBA vám pomůže naučit se prodávat, vyjednávat, přesvědčovat a ovlivňovat.
Kurz Rekonstrukce identity vám pomůže navrátit sami k sobě, zvládat lépe stres, navazovat zdravé vztahy a naučit se ozdravovat ty nezdravé.
